Petr Žantovský: Jak jsem potkal knihy - 350. díl Dao de ling

18.04.2024 11:50 | Komentář

V dnešní pomatené době mnozí hledají nějaký pevný kmen, o který by se opřeli nebo zachytili. Může to být velmi účinné ve starých literárních a myslitelských textech. V tomto cyklu vám průběžně některé nabídneme. Možná v nich leckdo najde to, co hledá: aspoň malý kousek jistoty, která nám všem tak bolestně chybí.

Petr Žantovský: Jak jsem potkal knihy - 350. díl Dao de ling
Foto: Hans Štembera
Popisek: Petr Žantovský

Dnes započneme jedním ze dvou klasických textů staré Číny. V roce 1971 vyšel, ještě jako dozvuk otevřenějšího kulturního života, česky svazek nazvaný Tao – texty staré Číny. O mnoho let později, v roce 2013, vyšla Kniha o cestě a síle, soubor čínských textů, která obsahuje také soubor textů taoisty Lao C´, jak jsme říkali tradičně, zatímco překladatel se přiklonil k psané verzi Laozi. Což samozřejmě není podstatné. Než se začtete do původních čínských textů, nejprve se seznamte s úvodními slovy překladatele Oldřicha Krále:

„Taoismus představoval návrat, ve svém jiném hledání ideálního věku šel dál, obraceje se k úsvitu čínského mýtu, za horizont dějin a písma v živé vzpomínce na ztracenou neolitickou prostotu a politickou nevinnost. Jimi relativizoval všechny normy a klišé lidských vztahů, protože ani zákony kosmu nebral jako zvenčí uviděné, jemu zjevené, ale nahlížel je jako něco, v čem prostě jsme a co neustále tvoříme tím, jak v tom jsme. Ranému taoismu byli ideálními vládci jen ti moudří, sotva viditelní ne-vládci, nic neznásilňující, všechno respektující v tom daném prostředí, ve kterém nic nejde zařídit, v tom prastavu všeho se vším, v tom pravztahu všech ke všem. Taoismus s odkazem na ty staré vládce nevládce ponoukal ty stávající i přicházející vládce nemrhat silami na vymáhání smyšlených morálních závazků a spravedlivých povinností a s odkazem na ty staré nabádal ty nové žít po proudu a přirozeností věcí, brát bez násilí věci, jak jsou a jak jedině trvají v tom nevýslovném, v tom nedefinovatelném toku mysli nemysli a řeči neřeči, jenž v očích oponentů odjakživa zaváněl mysticismem a kvietismem, i když ve skutečnosti to bylo odjakživa jen o vodě a proudu, jen o temnotě a skrytosti, jen o údolí a o hlubině, jen o samičce a o mateřství, jen o dítěti, než se prvně rozesměje. Protože tam a jenom tam, kde se otevřeme věcem samým, vyvstává z holé nezbytnosti pravá řeč a v ní se ke slovu dostává to, co je za slovem a nad ním.“

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

MUDr. Ivan David, CSc. byl položen dotaz

Naše země nevzkvétá

Myslíte, že viníkem toho, proč lidé odchází za lepším na západ je EU? Podle mě jsou na vině tyto vlády a hlavně ti, co tu vládli před rokem 89. A z čeho vychází teze, že bysme byli bez EU bohatší, a poslední, na co se chci na základě toho vašeho článku zeptat je ta kritika dovozu zboží. Nemáte opět...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Petr Žantovský: Jak jsem potkal knihy 387. Umberto Eco - Od hlouposti k šílenství

21:30 Petr Žantovský: Jak jsem potkal knihy 387. Umberto Eco - Od hlouposti k šílenství

Aneb Zprávy o tekuté společnosti... Několik příštích dílů této rubriky se pokusím věnovat jakémusi o…