Narodil se 8. července 1891 v Dobříni u Roudnice nad Labem, ale v roce 1893 se rodina přestěhovala do Prahy. Po dalších třech letech se však rodiče rozešli a mladý Josef se společně s matkou odstěhoval k tetě do Roudnice, kde vystudoval gymnázium. Během tohoto období také v časopise Vesna poprvé publikoval své verše. Po maturitě odešel do Prahy na práva. Ta však nedokončil. Jak píše např. Jarmila Mourková ve své horovské monografii (Melantrich 1981), ke studiu práv Hora nastoupil hlavně na přání, či dokonce na nátlak rodiny. Nepřitahovala ho, dal přednost žurnalistice a poezii. Vstoupil do redakce Práva lidu, v roce 1921 přešel k Rudému právu, kde vedl kulturní rubriku. Od roku 1926 byl zároveň jeho odpovědným redaktorem. Po rozchodu s komunistickou stranou (1929 – Manifest sedmi) přešel do kulturní rubriky Českého slova, a to díky přímluvě F. X. Šaldy. Působil též v časopisech Moderní revue, Zvon a později vydával vlastní časopis Plán. Podílel se na Literárních novinách. Třebaže se rozešel s bolševickou totalitární orientací komunistické strany, byl trvale levicově orientován. Ve druhé polovině 30. let se angažoval protifašisticky, od roku 1934 byl předsedou protifašisticky zaměřené Obce českých spisovatelů.

Ten výčet není náhodný. Také literární historici člení Horovu poezii na několik etap. Od prvotního symbolismu a příklonu k modernistům, přes období proletářské poesie, až ke svébytné, nezaměnitelné tvorbě, pro kterou se tehdy ještě nerazil pojem existenciální, ale já si jej na tomto místě dovolím použít, protože je, myslím, pro většinu Horovy tvorby pojmem kruciálním. Jako malý příklad zde citujme část z rozsáhlé a takříkajíc erbovní Horovy sbírky Jan houslista (1939):

„Mé housle! Svědci ducha mého! / Mé housle! Ústa smyslů mých! / Kdo hledá Boha, nalezne ho / v svých melodií závějích? / Nalezne, ztratí. Jako sníh, / jenž skryje marná pole písku – / a horký vítr v jarním trysku / jej neostyšně smete z nich. / Tak hyne pláč, tak hyne smích, / kdo ale znovu nalezne ho / v své hudby sypkých závějích? / Mé housle! Svědci ducha mého!“

Kam jdeme?