Petr Žantovský: Jak jsem potkal knihy – 52. díl. Ilustrovaná kniha argumentačních klamů

23.11.2018 12:17 | Zprávy

Jeden z prvních textů, které jsme v tomto cyklu přinesli, byla Eristická dialektika Arthura Schopenhauera. Tento útlý, ale kruciální spisek velkého filosofa, nesl podtitul „Umění dostat v každé diskusi za pravdu“, čili šlo o jakousi praktickou příručku řečnické a argumentační demagogie. Z opačného konce na stejný problém šel autor knihy dnešní, Ali Almossawi.

Petr Žantovský: Jak jsem potkal knihy – 52. díl. Ilustrovaná kniha argumentačních klamů
Foto: Hans Štembera
Popisek: Petr Žantovský

Narodil se před čtyřiatřiceti lety (1. prosince 1984) v Bahrajnu. Vystudoval prestižní MIT (Massachusetts Institute of Technology), žije v americkém San Franciscu. Jako počítačový expert působil na kreativních pozicích (mj. Apple a Mozilla). Neobvyklým způsobem však vstoupil i na půdu mimovědeckou. Jeho první knižní publikace, „Ilustrovaná kniha argumentačních klamů“ (původní vydání An Illustrated Book of Bad Arguments. Experiment Books. 2014. ISBN 978-0989931205) způsobila senzaci. Přináší v ní totiž velmi zhuštěná a názorná (i proto ilustrovaná, tak trochu ve stylu Alenky v říši divů) vodítka pro orientaci ve výrokové logice, vědě, z níž většina z nás dostává osypky. A přitom je to přece tak snadné, ukazuje Almossawi. Po přečtení níže uvedených textů mu nejspíš dáte za pravdu.

Almossawi v psaní pokračoval knihou Špatná rozhodnutí (v originále Bad Choices. Viking. 2017. ISBN 978-0735222120). Internetový průkopník Vint Cerf tuto knihu charakterizoval jako „jednu z nejchytřejších cest jak uvést širokou veřejnost do počítačového myšlení“.

Dnešní díl cyklu „Jak jsem potkal knihy“ věnujeme první jmenované, Ilustrované knize argumentačních klamů. V jejím záhlaví stojí tento charakterizující citát: „Podivuhodně stravitelný výtah úskalí a technik argumentace. Nedokážu si představit lepší způsob, jak vyučovat a osvěžovat tyto základní pojmy logické rozpravy. Příjemná krátká kniha.“ (Aaron Koblin, kreativní ředitel týmu datového umění v Google).

Sám autor o svém záměru hned v úvodu píše:

Číst o věcech, které bychom neměli dělat, je často užitečná a poučná zkušenost. Ve své knize O psaní píše Stephen King: „Nejlépe se člověk naučí, čeho se vyvarovat, při čtení špatné prózy.” Popisuje svou zkušenost se čtením obzvlášť špatného románu jako „literární ekvivalent očkování proti neštovicím”. Matematik George Pólya bývá citován, jak ve své přednášce o výuce matematiky prohlásil, že člověk musí nejen téma dobře chápat, ale také musí vědět, jak lze téma chápat špatně. Toto dílo tedy pojednává hlavně o věcech, které by člověk při argumentaci dělat neměl.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

Mgr. Marek Novák, MBA byl položen dotaz

Proč se podle vás kauza Dozimetr tak dlouho vleče?

Kdo je podle vás viníkem? A objektivně vzato, nevlečou se stejně dlouho i soudy kolem Babiše? Co jsem zaznamenal, tak se snad znovu řeší i Čapí hnízdo. A vlastně, není třeba celkově něco udělat s tím, jak se u nás soudy vlečou?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Jiří Weigl: Varovné souvislosti

15:49 Jiří Weigl: Varovné souvislosti

Pondělní glosa Jiřího Weigla