Popošel jsem sotva padesát metrů a hle! Opět mapa! Podobně propracovaná, vedle ní nádherné úvaziště pro koně a na mapě stejný unijní štítek! Tady jsme eurodotace čerpali poctivě – dokonce bych řekl, dvakrát víc, než bylo nutné.

Šel jsem dál kolem penzionu s velkou cedulí odkazující na unijní peníze. Bohužel byl zavřený. Proč by si jeho provozovatel lámal hlavu s nějakými evropskými pravidly, když není kšeft a mít penzion otevřený se mu nevyplatí. Naštěstí měli otevřeno v hotelu kousek dál, který spolkl z evropských peněz 30 milionů korun. Veřejné poslání tu naplňují tím, že jednou za týden otevřou zdejší wellness postiženým dětem. Taky vzorné čerpání evropských peněz, můžeme si odškrtnout. Že tenhle systém deformuje podnikatelské a konkurenční prostředí – koho to zajímá?