Tato urážka českého odboje je i urážkou českého národa. Pane Schwarzenbergu, nemáte právo zpochybňovat výsledky druhé světové války. Nemáte ani právo urážet prezidenta Edvarda Beneše. Československo se stalo obětí nacistické zlovůle a bylo také součástí vítězné protinacistické koalice. Zaplatilo tvrdě za nacistickou okupaci. Vaše útoky na prezidenta Edvarda Beneše jsou útokem proti výsledkům druhé světové války. Dekrety prezidenta republiky, které napadáte, byly součástí poválečného uspořádání Evropy. Řadíte se k těm politickým silám které chtějí změnu výsledků druhé světové války.

Není náhodou, že už počátkem devadesátých let zpochybnil ministr zahraničních věcí SRN Klaus Kinkel Postupimskou dohodu. V této souvislosti je nutno připomenout, že Německo rozpoutalo druhou světovou válku, bylo poraženo a podepsalo bezpodmínečnou kapitulaci. To znamená, že bezpodmínečně delegovalo pravomoci o tom, co bude s Německem, na velmoci. Novodobé dějiny česko-německých vztahů nezačaly, pane Schwarzenbergu, květnem 1945, to je třeba si připomenout. Vzájemné vztahy měly svá úskalí a historici dokáží jistě tento vývoj vyhodnotit. Pro nás občany zůstávají jako připomínka pomníky padlých, jak z první světové války, tak i z té druhé. Ta nás ve svém důsledku začlenila na 40 let do komunistického bloku. I to je třeba dnešním kritikům poválečného uspořádání připomenout, zejména těm, kteří volají po zrušení Dekretů prezidenta republiky Edvarda Beneše.