Tato urážka českého odboje je i urážkou českého národa. Pane Schwarzenbergu, nemáte právo zpochybňovat výsledky druhé světové války. Nemáte ani právo urážet prezidenta Edvarda Beneše. Československo se stalo obětí nacistické zlovůle a bylo také součástí vítězné protinacistické koalice. Zaplatilo tvrdě za nacistickou okupaci. Vaše útoky na prezidenta Edvarda Beneše jsou útokem proti výsledkům druhé světové války. Dekrety prezidenta republiky, které napadáte, byly součástí poválečného uspořádání Evropy. Řadíte se k těm politickým silám které chtějí změnu výsledků druhé světové války.
Není náhodou, že už počátkem devadesátých let zpochybnil ministr zahraničních věcí SRN Klaus Kinkel Postupimskou dohodu. V této souvislosti je nutno připomenout, že Německo rozpoutalo druhou světovou válku, bylo poraženo a podepsalo bezpodmínečnou kapitulaci. To znamená, že bezpodmínečně delegovalo pravomoci o tom, co bude s Německem, na velmoci. Novodobé dějiny česko-německých vztahů nezačaly, pane Schwarzenbergu, květnem 1945, to je třeba si připomenout. Vzájemné vztahy měly svá úskalí a historici dokáží jistě tento vývoj vyhodnotit. Pro nás občany zůstávají jako připomínka pomníky padlých, jak z první světové války, tak i z té druhé. Ta nás ve svém důsledku začlenila na 40 let do komunistického bloku. I to je třeba dnešním kritikům poválečného uspořádání připomenout, zejména těm, kteří volají po zrušení Dekretů prezidenta republiky Edvarda Beneše.
Jedním z horlivých kritiků, vedle předsedy sudetoněmeckého sdružení Bernda Posselta, byl i rakouský politik a korutanský hejtman Jorg Haider. Jistě toto jméno znáte. Jeho otec byl členem nejužšího nacistického vedení v Rakousku spolu s Kaltenbrunerem, Rederem a Eichmannem. Otec J. Haidera zaujímá tedy „důstojné“ místo v knize Simona Wiesenthala „Spravedlnost nikoliv pomstu“ (vydané v roce 1994 v nakl. SFINGA v Ostravě). I tato skutečnost něco ukazuje.
Ze spoluviníků druhé světové války se dnes mají stát oběti. Chtějí dát zapomenout, že Henleinova Sudetoněmecká strana dostala kolem 90% hlasů od německých voličů v posledních volbách před mnichovskou tragedií. Jejich představitelé jako K. H. Frank, či K. Henlein se vydatně podíleli na rozbití republiky. Rozhodovali o osudech českého národa. Zanechali za sebou statisíce mrtvých, mnohamiliardové škody - jsou snad Schwarzenbergovy slova kritiky na adresu Edvarda Beneše snahou to vše dnes zamést pod koberec?! Odsun nebyl proveden jen z Československa, ale také z Polska, východního Pruska, Rumunska, Maďarska, ale i z Jugoslávie či Holandska.
Pane Schwarzenbergu, Vámi napadané Dekrety prezidenta republiky jsou nedílnou součástí českého právního řádu. Prezident Edvard Beneš stál často jako jediný významný politik proti nacistické rozpínavosti v jeho počátcích. Stál u zrodu Československa v roce 1918. Za tyto zásluhy byl oceněn samostatným zákonem Parlamentu ČR. Jeho socha stojí proti Černínskému paláci. Tedy proti Ministerstvu zahraničí, které dnes vedete. Na rozdíl od Vás je Edvard Beneš symbolem naší státnosti.
Publikováno se souhlasem vydavatele.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: vasevec.cz
