Hej Slované, ještě naše
slovanská řeč žije,
pokud naše věrné srdce
pro náš národ bije.
Žije, žije duch slovanský,
bude žít na věky.
Hrom a peklo, marné vaše,
proti nám jsou vzteky.

Dnes není zájmem bruselských elit připomínat tyto pražské události před 170lety, které nastolily otázku národních zájmů všech slovanských národů v Evropě. I dnes cítíme snahy těchto elit o potlačení slovanské vzájemnosti. Tedy o vyloučení, či omezení spolupráce slovanských národů. Příkladem je protiruské tažení a vyvolávání nenávisti k Rusku. Této kampani slouží i rozdmýchávání sporů mezi slovanskými národy. Jednota Slovanů je mnohým na překážku. Připomínání slovanské identity je nežádoucí. Zároveň pociťujeme, že vstupem do EU ztrácíme značné části své suverenity, ale i slovanské vzájemnosti.