Přesto i z dnešního pohledu nelze zapomenout na mnichovské ponížení roku 1938 i na následnou německou okupaci. Ani po 82 letech nelze zapomenout na dobu, kdy naši otcové, dědové stáli na hranicích, chtěli za svou vlast bojovat! Místo obrany vlasti přišel Mnichov a s ním slzy a beznaděj. Přesto v těchto dnech ponížení se rodili hrdinové domácího i zahraničního odboje, umírali nakonec i za ty, kteří nás zradili – Francii a Velkou Británii. Bojovali na východní frontě, osvobozovali Ukrajinu, Polsko, Slovensko. Osvobodili i naši vlast. Važme si svobody. Mnichov nám ohnul páteř, cítíme to dodnes. Velice často žmouláme čepici před novou vrchností. Také láska k vlasti budí u mnohých podezření…
Mnichovské dohodě v září 1938, předcházela jednání, které vedl britský premiér Chamberlain v září (15. a 22.), s Adolfem Hitlerem. Na jejich stole ležel osud Československa. ČSR k mnichovskému jednání nebyla dokonce ani přizvána. Naši zástupci byli po jednání jen stroze seznámeni s tímto mnichovským rozhodnutím a s ultimativním vyjádřením, „ že odmítnutí této dohody by mělo pro ČSR nedozírné následky“. Statisíce našich občanů bylo vyhnáno z pohraničí, muselo opustit své domovy v obavách o svůj život. Okleštěné Československo ztratilo 30 % své rozlohy a 34 % obyvatelstva. Na obsazeném území zůstalo přes milion občanů české, slovenské a rusínské národnosti.
Čísla jsou to strohá, ale za nimi jsou miliony osudů českých a slovenských obyvatel obsazeného pohraničí. 1.10.1938 za dohledu Anglie a Francie, začalo porcování ČSR. Vedle Německa se na tomto aktu přiživilo se svými územními požadavky i Maďarsko a Polsko. Mnichov se stal jen předehrou k následné okupaci ČSR. Pozdější premiér Velké Británie Winston Churchill se k tomu výstižně vyjádřil: „Anglie a Francie měly na vybranou mezi válkou a hanbou. Zvolily si hanbu“.
Je snahou „mnohých“ vymazat z paměti národa události, které vedly až k okupaci ČSR v březnu 1939. Mnichovskou dohodou byla otevřena cesta na východ. Dalším státem německé expanze se stalo Polsko…. Také zde sehrála západní diplomacie svou roli ústupků, i zde se hledal způsob, pro uspokojení německých územních požadavků vůči Polsku. Nakonec se našlo jiné řešení … Německo předvedlo v Polsku své pojetí války. Nemilosrdné a kruté. Velká Británie a Francie se před Hitlerem obdobně jako v Mnichově přikrčily. Jejich vyhlášení války bylo jen papírem. Začala druhá světová válka.
Celkový pohled na krátkozrakost předválečné politiky Anglie a Francie, vůči Hitlerovi, nakonec vedl Stalina v srpnu 1939, k tak často medializovanému jednání s Německem. Tedy ke známému „Paktu Molotov – Ribbentrop“. Tento pakt byl důsledkem této mnichovanské politiky ústupků Anglie a Francie. Mnichov 1938 byl vážným varováním s tím, že na Velkou Británii a na Francii, jako na spojence, se nelze spolehnout. Mnichov se tak stal symbolem zrady spojenců.
Vyšlo na Vasevec.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
