Ludvík Svoboda (25. listopadu 1895 Hroznatín – 20. září 1979 Praha) byl významný československý generál a politik. Zúčastnil se, jako československý legionář, bitvy u Zborova, Bachmače i bojů na Transsibiřské magistrále. Do vlasti se vrátil v hodnosti kapitána. Během druhé světové války vedl 1. československý armádní sbor na východní frontě. Zúčastnil slavné bitvy u Sokolova, osvobozoval Kyjev a další místa na Ukrajině. Společně s Rudou armádou se podílel na osvobození Československa. Řada jeho příbozných včetně syna Miroslava skončilo na nacistickém popravišti. Jeho manželka a dcera se po celou dobu okupace musely skrývat v ilegalitě. Po osvobození Československa byl v letech 1945 až 1950 ministrem národní obrany. Po dlouhých letech v ústraní byl v roce 1968 zvolen prezidentem Československé socialistické republiky. Jeho druhé funkční období jako hlava státu bylo de facto ze zdravotních důvodů předčasně ukončeno v roce 1975 na základě pro tento účel přijatého ústavního zákona č. 50/1975 Sb.
V těchto dnech si připomínáme 122.výročí jeho narozenin. Armádní generál Ludvík Svoboda se významně zasloužil o samostatnost Československa. Za svůj život dvakrát aktivně vystoupil na obranu NAŠÍ SAMOSTATNOSTI.