Přemysl Votava: Srpnová naděje i naivita

21.08.2023 10:32 | Glosa

„Pražské jaro“ 1968 přineslo naději, ale i nesmírnou jednotu národa. Tleskal nám celý svět. Ta euforie naděje trvala jen velice krátce. Po srpnu 1968 následovala beznaděj, rezignace i obyčejný strach. Ubývalo statečných, zelenou dostal génius průměrnosti, tedy umění přizpůsobit se. Trpíme tím dodnes, máme v sobě, jak mnichovskou zradu západních spojenců, tak i posrpnový normalizační vývoj. Ale schází reálný pohled na srpnové události roku 1968.

Přemysl Votava: Srpnová naděje i naivita
Foto: Archiv autora
Popisek: Přemysl Votava

Českoslovanský srpen 1968 je ale nutno vidět pohledem tehdy probíhající „studené války“, jejíž počátek lze datovat 5.březnem 1946 projevem W. Churchilla na univerzitě ve Fultonu v USA. V údobí „studené války“ (1947 – 1990) se svět pohyboval na pokraji atomového konfliktu. Válka v Koreji, blokáda Berlína, kubánská a suezská krize, válka ve Vietnamu, atd.  Také Československo se stalo v srpnu 1968 součástí velmocenských zájmů. Naši politici byli příliš důvěřiví,  až naivní. Neviděli svět reálným pohledem. V té době probíhala krvavá americká válka ve Vietnamu.... Byli jsme součástí Varšavské smlouvy, na západ od nás byl blok NATO. Upřímně řečeno Západ se k agresi Varšavské smlouvy postavil vlažně. Byl to pro ně souboj uvnitř  komunistického bloku.  Dokonce mu tento vývoj vyhovoval, byl mu velice ku prospěchu.  

Žádná agrese nenese omluvu, ani ta v srpnu 1968, ani ta ve Vietnamu, Iráku, či jiná. Přesto na agresi například ve Vietnamu v letech 1965 – 1973 máme dnes jiné měřítko. Právě v době  „Pražského jara“, zde bylo nasazeno 550tisíc amerických vojáků. Za dobu trvání této války padlo téměř 60tisíc amerických vojáků, ale také i miliony civilních vietnamských obětí. Na Vietnam bylo svrženo až neuvěřitelných 45milionů tun bomb, vedle napalmu a chemických zbraní. Zde se také uskutečnil největší válečný zločin USA. V březnu 1968 americká armáda zavraždila ve vietnamské vesnici My Lai, více než 500 civilistů, z toho 170 dětí... Fotografie plačící vietnamské dívenky zasažené napalmem, se stala symbolem amerických zločinů ve Vietnamu.

Začátkem září si připomeneme také počátek druhé světové války. Kdo dnes z provládních novinářů připomene, že po boku Německa zaútočilo proti Polsku i tři slovenské divize. Obdobné agrese se zůčastnilo Slovensko i v červnu 1941 proti Sovětskému svazu. Na 100tisíc slovenských vojáků bojovalo  na východní frontě. Za okupační slovenskou armádou zůstaly tisíce obětí… Jak asi bylo po této agresi československé vládě v Londýně? I to byla agrese, neprávem zapomenutá.

Dnes místo objektivního historického hodnocení srpnových událostí, jsme opět manipulování.  Mediální aréna hledá jakýkoliv důvod k protiruskému tažení, nevyjímaje útoků na ruské sportovce, umělce,  překáží i ta ruská zmrzlina a ruské vejce. Slovo ruské se musí škrtnout. Protiruská kampaň, se stala dobře organizovanou soutěží „v tom, kdo více plivne.“ Nepamatuji si v polistopadovém období podobnou hysterii. Srpnové agrese se přitom zúčastnily i další státy Varšavské smlouvy. Zde tak důslední nejsme, na tu jejich omluvu se čekalo také hodně dlouho. 

Přemysl Votava 

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

Mgr. Lucie Potůčková byl položen dotaz

Jak je to s tou výjimkou?

I kdybysme pro teď měli výjimku z migračního paktu. Na jak dlouho by platila? Jak dlouho předpokládáte, že tu budou uprchlíci z Ukrajiny? Co když se z nich po čase stanou občané ČR? A proč bysme měli mít výjimku zrovna my, když uprchlíci (ne třeba z Ukrajiny) jsou i v jiných státech, ale třeba Ukraj...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Václav Hošek: Příležitosti se meze nekladou

12:26 Václav Hošek: Příležitosti se meze nekladou

Chtěl bych se dožít toho, až naše silnice budou brázdit jen elektrické vozy. Jak říkají pirátští pos…