Českoslovanský srpen 1968 je ale nutno vidět pohledem tehdy probíhající „studené války“, jejíž počátek lze datovat 5.březnem 1946 projevem W. Churchilla na univerzitě ve Fultonu v USA. V údobí „studené války“ (1947 – 1990) se svět pohyboval na pokraji atomového konfliktu. Válka v Koreji, blokáda Berlína, kubánská a suezská krize, válka ve Vietnamu, atd.  Také Československo se stalo v srpnu 1968 součástí velmocenských zájmů. Naši politici byli příliš důvěřiví,  až naivní. Neviděli svět reálným pohledem. V té době probíhala krvavá americká válka ve Vietnamu.... Byli jsme součástí Varšavské smlouvy, na západ od nás byl blok NATO. Upřímně řečeno Západ se k agresi Varšavské smlouvy postavil vlažně. Byl to pro ně souboj uvnitř  komunistického bloku.  Dokonce mu tento vývoj vyhovoval, byl mu velice ku prospěchu.  

Žádná agrese nenese omluvu, ani ta v srpnu 1968, ani ta ve Vietnamu, Iráku, či jiná. Přesto na agresi například ve Vietnamu v letech 1965 – 1973 máme dnes jiné měřítko. Právě v době  „Pražského jara“, zde bylo nasazeno 550tisíc amerických vojáků. Za dobu trvání této války padlo téměř 60tisíc amerických vojáků, ale také i miliony civilních vietnamských obětí. Na Vietnam bylo svrženo až neuvěřitelných 45milionů tun bomb, vedle napalmu a chemických zbraní. Zde se také uskutečnil největší válečný zločin USA. V březnu 1968 americká armáda zavraždila ve vietnamské vesnici My Lai, více než 500 civilistů, z toho 170 dětí... Fotografie plačící vietnamské dívenky zasažené napalmem, se stala symbolem amerických zločinů ve Vietnamu.