Přemysl Votava: Zradili nás v Mnichově, válce se nevyhnuli

20.09.2018 17:34

„Je to hrozné, ale mám před sebou samé nul! “ To byla slova Adolfa Hitlera při hodnocení mnichovského jednání v září 1938. Západní politici si s Hitlerem podali ruce, nepárali se s námi, ČSR jim překážela! Ze spojeneckých smluv zbyl jen cár papíru. ČSR nebylo připuštěno k samotnému jednání, delegace čekala v hotelu na výsledek koloniálního rozhodnutí. Na porcování ČSR se přiživilo svými územními nároky i Polsko a Maďarsko.

Přemysl Votava: Zradili nás v Mnichově, válce se nevyhnuli
Foto: archiv
Popisek: Přemysl Votava, LEV 21

V době Mnichova fašismus již několik let kráčel Evropou. Německé a italské legie pochodovaly Španělskem, Rakousko bylo anektováno Říší, v Německu hořely synagogy, stavěly se první koncentrační tábory. ČSR jako poslední výspa demokracie ve střední Evropě, muselo zmizet. Obsazením pohraničí ČSR ztratilo svá průmyslová centra i pohraniční opevnění, přišlo o třetinu území, o třetinu obyvatelstva.

Hitlerovo Německo jásalo, jásala i Velká Británie a Francie, ty falešně deklarovaly světu, že zachránily mír pro současné i budoucí pokolení. Britský premiér jásajícím davům mával prázdným papírem, britská sněmovna tleskala ve stoje, ulice jásaly. Sudetští Němci slavili, byli konečně v Říši, Československo plakalo, bylo obětováno pro tento podivný mír.

Brzy měl přijít březen 1939. Protektorát. Následně německý vpád do Polska, cesta na východ byla otevřena. Masové vraždění mohlo začít. Statisíce padlých a umučených jen v naší vlasti. V Evropě to byly desítky milionů. „Mnichovanům“ trvalo dlouho, velice dlouho, než se omluvili za tuto zradu. Mnozí dodnes mlčí! Pro nás by měl být Mnichov poučením!

Médiím i politické režii se připomenutí Mnichova 1938 příliš nehodí, nezapadá totiž do jejich protiruské koncepce. Ukázkou hledání „nové“ historie byla mediální masáž kolem „srpna 1968“. Přitom důsledky Mnichova jsou nesrovnatelné s rokem 1968. Naši vlastenci i vojáci v exilu museli napravovat mnichovskou zradu. Bojovali za svobodu své vlasti, umírali i za tu koloniální Británii či Francii. Náš 1. československý armádní sbor osvobozoval Ukrajinu, Polsko, Československo. Na této cestě odpočívají tisíce zapomenutých hrdinů, platili životem za mnichovskou zradu „spojenců“.

Noví vykladači dějin škrtají v historii, v učebnicích i ve školních osnovách. Kácí pomníky, z agresorů dělají oběti. Vlastenectví je vydáváno za nacionalismus. Média papouškují naučené fráze.

Bruselský diktát nám často připomíná události ze září 1938. ČSR tehdy také čelilo ultimátům a vyhrůžkám ze strany západních mocností, bylo s námi jednáno, jak s tou jejich poslední kolonií… Není to náhodou poučné i pro dnešek?

Vyšlo na Vasevec.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: PV

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Karel Sýs: Sbohem, náš krásný plameni…

14:55 Karel Sýs: Sbohem, náš krásný plameni…

Když Zdeněk Mahler v roce 2011 přebíral Cenu Unie českých spisovatelů za celoživotní dílo, nebylo je…