Vladimír Putin je v Rusku velmi populární – o tom není sporu. Vyhrál troje prezidentské volby během posledních patnácti let a momentálně se těší oblibě zhruba stejné, jako Franklin Delano Roosevelt den po Pearl Harboru nebo Bush mladší 12. září 2001.

Tato jednoduchá pravda je však  pro mainstreamová média – a speciálně pro britský deník The Guardian – pravdou velmi nepříjemnou. Jako by byla jedním z kruhů, které se tvrdošíjně odmítají přes snahu mediální propagandy přeměnit samovolně ve čtverce.

Nebezpečné nástrahy - prostá fakta

Ostatně, v království korporátních médií jsou fakta jen čímsi jako kolíky v zemi – sporadicky rozesetými, komickými překážkami, o které lze leda zakopnout, případně si o ně rozbít ústa a vypadat poněkud bláznivě. Faktům je nejlepší se vyhnout. Bohužel – nebo naštěstí – některým faktům se vyhnout nejde. A v takových případech, pokud jsou fata vykolíkována příliš hustě a údery do pečlivě zachovávané "seriózní" tváře jsou otravně časté, je taktika jiná: interpretovat je. Obejít je pomocí kluzkých slov. Nebo – si rovnou vymyslet fakta úplně nová.

A přesně to dělá (nejen) Guardian.

Grafy jako zástěrka

V tomto překrásném, skutečně mistrovském článku například vysvětluje „nevysvětlitelnou“ Putinovu popularitu. Kupodivu ne obvyklým způsobem, který tvrdí, že Putin je úplně jako Hitler, protože Hitler byl také populární. Našel si novou taktiku: grafy. Spousty, spousty grafů. Podívejme se na ně: