Profesor Rychlík: Poučení z krizového vývoje na Krymu a jeho okolí

02.07.2015 13:33 | Zprávy

Vladimír Diviš ve svém článku "Co ukázaly tajné průzkumy na Krymu" (Právo, 15. 4.) napsal, že bleskový průzkum veřejného mínění provedený na příkaz Putina na Krymu před jeho anexí ukázal, že většina obyvatelstva si nepřála žít v „nové“ Ukrajině, ovládané ukrajinskými nacionalisty. Tvrdí také, že následné referendum bylo jasným vyjádřením vůle tamního ruského obyvatelstva po připojení k Rusku.

Profesor Rychlík: Poučení z krizového vývoje na Krymu a jeho okolí
Foto: ustrcr.cz
Popisek: Prof. Jan Rychlík

Divišův článek nepřináší po věcné stránce nic nového. Ruské obyvatelstvo na Krymu samozřejmě po rozpadu SSSR nemělo zájem stát se menšinou v ukrajinském státě, stejně jako např. po zániku Rakouska-Uherska v roce 1918 čeští a moravští Němci nestáli o to stát se menšinou v Československu. Žádná národnostní menšina za normálních okolností přece nechce žít v cizím státě. Otázka ale zní jinak: má menšina skutečně právo na ozbrojenou vzpouru? Smí se násilně se odtrhnout od státu, jestliže v něm žít nechce, jako to učinili čeští Němci v roce 1938 či krymští Rusové v roce 2014? A má v takovém případě národní stát právo poskytnout při separaci „své“ menšině přímo či nepřímo ozbrojenou pomoc, jestliže to považuje za potřebné nebo výhodné pro své vlastní strategické zájmy, jako to učinilo v roce 1938 Německo či v roce 2014 Rusko?

Mezinárodní právo na tuto otázku zdánlivě přímo odpověď nedává. Proti sobě tu totiž stojí dva mezinárodně uznávané principy, které jsou ale vzájemně neslučitelné: právo národů na sebeurčení včetně odtržení a zásada svrchovanosti každého státu a nepřípustnosti změn jeho hranic silou. Pokud ale pečlivě provedeme analýzu, odpověď najdeme.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

autor: PV

Petr Sadovský byl položen dotaz

Co přesně myslíte tou odpovědností?

A jak a koho chcete přimět k odpovědnosti za bitcoinovou kauzu? A konkrétně k Blažkovi, myslíte, že jeho odstoupením se ze všeho vyvinil? Neměl by na něj někdo podat trestní oznámení? Máte to v plánu?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:

Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Petr Hampl: Rozum a cit

15:26 Petr Hampl: Rozum a cit

Denní glosy Petra Hampla.