Seznámil jsem se s  prohlášením Roberta Pelikána, bývalého ministra spravedlnosti, ohledně podnětu ke stížnosti pro porušení zákona ve věci Lesní správy Lány, kdy tento bývalý ministr spravedlnosti označil mé chování za „dosti úporné“. Jakožto statutární orgán Kanceláře prezidenta republiky, tedy zřizovatele její příspěvkové organizace Lesní správy Lány pochopitelně odpovídám za její právní režim. Pokud v  rámci trestního řízení vznikly důvodné pochybnosti o validitě jistých procesních úkonů, v  daném případě porušení zásad místní příslušnosti soudu, realizujícího úkony trestního řízení pro státní zástupce a vyšetřovatele, je mou zákonnou povinností využít všech procesních institutů pro naplnění práv mnou řízených entit.

Institut stížnosti pro porušení zákona je zřízen a funguje jakožto mimořádný opravný prostředek trestního řízení tam, kde strana trestního procesu nemá jinou možnost opravného prostředku proti nezákonnému postupu orgánů činných v  trestním řízení. Ministr spravedlnosti je tedy ve smyslu ust. § 266 tr. řádu alter ego strany trestního řízení, jíž se dotýká nezákonný postup    příslušných orgánů. Nejedná se tedy o orgán, který by o správnosti postupu v  trestním řízení rozhodoval, ale o instituci, jež má bdít nad dodržováním zákona a uplatnit příslušné námitky u nezávislého soudu.