Na rohu ulic Botičská a Na Slupi jsem byl spolu s dalšími přáteli zastaven řadou policistů z pohotovostní jednotky. Na dotaz, jak se máme dostat k nedalekému průvodu nám sdělili, že musíme obejít vedlejší blok. To jsme učinili, ovšem na křižovatce Vyšehradské a Trojické ulice opět stála řada policistů, kteří blokovali průchod, Asi po čtvrt hodině policisté své postavení opustili a my mohli pokračovat směrem k průvodu. To ale trvalo jen než jsme přešli přes ulici, kde se opět opakovala stejná situace. Také tady jsme museli dlouhou dobu bez vysvětlení čekat, než nám pohotovostní jednotka umožnila průchod. V té době už byl průvod velmi vzdálen a tak nám zabralo značnou dobu než jsme ho dostihli. Když jsme se přiblížili k Václavskému náměstí, tak jsem na něj s filmovou dokumentaristkou Helenou Všetečkovou, která vše zaznamenávala, odešel, zatímco účastníci pochodu se k němu blížili oklikou. Na Václavském náměstí jsme se k nim chtěli znovu připojit, v čemž nám - ten den již počtvrté - zabránili  policisté v zásahové výstroji.

Postup policie představoval samoúčelnou ukázku  moci vzhledem k tomu, že na žádném z míst, kde omezovala volný pohyb občanů, nedocházelo k narušování veřejného pořádku a nic nenasvědčovalo tomu, že by to hrozilo. To je zvlášť zjevné v porovnání se situací na Albertově, kde došlo k přímé konfrontaci dvou tisíc stoupenců prezidenta Zemana se skupinou asi padesáti jeho odpůrců. Ta se sice až na několik strkanic obešla bez vážnějších střetů, avšak pokud by k nim došlo, tak policie na ně vůbec nebyla připravena vzhledem k tomu, že na místě bylo jen několik příslušníků antikonfliktního týmu. Pasivitu policie nejen vůči hrozícímu, ale i  skutečnému narušení bezpečnosti občanů při úterních shromážděních dokresluje  také zkušenost kameramana zveřejněná na iDnes.cz:

http://zpravy.idnes.cz/napadeni-kameramana-na-demonstraci-dt3-/domaci.aspx?c=A151118_102439_domaci_zt