Osvícení radní by se snad měli řídit příkladem aténského státníka a zákonodárce Solóna. Ten založil v Aténách první státní veřejný dům už kolem roku 500 před Kristem. Vděční občané mu za to postavili pomník. Německá města začala zakládat bordely už ve 14. století. Měšťany k tomu vedl prostý selský rozum. Proč by poctivě vydělané měšťanské peníze měly padat do lůna neznámých potulných ženštin? Zvlášť když se jich mohlo pár usadit v domě, který by stál všem lidem na očích, byl kontrolovaný a město by se mohlo podílet na příjmech z provozování prostituce? Lidé těmto příjmům říkali „kurevní daň“ a ve středověku představovala nezanedbatelný příjem mnohé městské pokladny.

V novodobé historii býváme často svědky boje proti prostituci. Ten má své smutné protagonisty. Třeba čínské komunisty, kteří přeměnili nevěstince v rámci kulturní revoluce na kulturní domy. Také u nás se po roce 1948 stala existence nevěstinců naprostou fikcí. Paradoxní je, že i v západních zemích postupovali odpůrci zákonů a vyhlášek, které umožňovaly takové provozování nejstaršího řemesla na světě, podobně jako úředníci v komunistických nebo fašistických diktaturách.

Dokonce ještě po roce 1990 jeden pražský zastupitel přiznal, že prostituce byla, jest a bude. Nelze ji vymýtit. Tento realistický pohled mu však nebránil v tom, aby ji nepřirovnal k vraždám, ke krádežím nebo k užívání drog. Právě zmíněné kriminální jevy totiž policisté často spojují s takzvanou divokou pouliční prostitucí. Naproti tomu prostituce institucionární, tedy ta „zastřešená“, se dá mnohem lépe kontrolovat. Zločinnost, která s ní souvisí, výrazně klesá. To ukazují zkušeností ze zemí jako je třeba Dánsko nebo Nizozemí. Naopak vyhánění prostitutek na ulici způsobí to, že se zvýší počet sexuálně přenosných nemocí a drogových závislostí.

V poslední době se jako houby po dešti rozmnožily různé erotické masážní salóny.

Erotická masáž je v některých severských zemích považována za zdravotně prospěšnou proceduru. A právem. Pokud se jedná opravdu jen o masáž, která je často spojená s masturbací, a nedojde při ní ke kontaktům genitálních nebo orálních sliznic, nemůžeme proti takovým postupům protestovat. Alespoň ze zdravotního hlediska.