Rozvířené emoce by však neměly zasáhnout širší společenství o nic víc, než je zasáhnou zprávy o zbytečné smrti mladých lidí za méně dramatických okolností. Mladí lidé totiž u nás umírají vesměs zbytečně – například na silnicích, na drogové scéně – aniž se kvůli tomu mobilizují všechny televizní stanice, ministři, soudci, policejní aparát a houfy amatérských posuzovatelů.

Podle policejního prezidenta případ otevírá diskusi o tom, jak chránit obyvatelstvo před duševně nemocnými lidmi.

Obávám se, že tento přístup není šťastný. Policejní prezident by mohl vědět, že lidé s duševními poruchami jsou v tomto typu trestné činnosti daleko za ostatní populací, zhruba v poměru 1 : 2. Má o tom dost přesné statistiky. Včetně těch, které uvádějí, že většina vražd je spáchána na osobách blízkých až nejbližších, ať už je vrahem osoba zdravá či trpící duševní poruchou.