“Zákon není naplno účinný, a poslanci z něj už chtějí vyloučit polovinu smluv, kterých se zveřejňování týká. Často jde o plošné výjimky, u nichž chybí konkrétní zdůvodnění. Stačilo, že některé státní firmy v anketě Ministerstvu vnitra řekly, že smlouvy zveřejňovat nechtějí. Kdybychom podle podobné ankety rozhodovali třeba o daních, nepochybuji, že většina poplatníků by také chtěla výjimku z placení daní. Podle anket se ale legislativa dělat nedá,” uvádí k některým plošným výjimkám Jiří Skuhrovec ze spolku EconLab, jeden z garantů platformy Rekonstrukce státu.

"Státní podniky a obecní firny se přitom v drtivé většině případů nepohybují v konkurenčním prostředí. Jsou naopak často spojeny s klientelismem a netrasnparetním nakládáním s veřejnými prostředky. Tlak těchto podniků na poslance, aby zachovali stávající stav, je zřejmý a je nepříjemné, že mu řada poslanců nedokáže čelit," říká jeden z garantů platformy Rekonstrukce státu Karel Gargulák ze sdružení Oživení.

Zatímco řada institucí lobbuje za vyjmutí z registru, jiné své smlouvy od července bez problémů zveřejňují. Kraj Vysočina již zveřejnil přes 3 tisíce smluv v celkové hodnotě téměř 7 miliard. Statutární město Brno více než 760 smluv v hodnotě 1,58 miliardy.