Složil přísahu: „My, Wilhelm, z milosti Boží pruský král, prohlašujeme, že jsme považovali za povinnost vůči společné vlasti uposlechnout volání spojeneckých německých knížat a měst a přijmout německou imperiální důstojnost.“ Byl to začátek vysoce rozpolcené epochy.

Válka mezitím pokračovala a zaměřila se na obléhání a bombardování nedaleké Paříže, kterou se snažila vyhladovět. Název byl přitom původně nepřijatelný pro jihoněmecké státy, které trvaly na své nezávislosti. V jejich uších to znělo jako pruský nárok na všechny německé státy, když před vyhlášením Bismarck prosadil titul „německý císař“, ale de iure již existovala Jednotná německá říše podle ústavního práva.