FPÖ podle těchto informací získá až šest rezortů, mezi nimi vnitra, zahraničí, obrany, infrastruktury a dopravy. Pro jejího šéfa Heinz-Christiana Stracheho má být vytvořen zvláštní bezpečnostní rezort. Kandidát Svobodných na úřad spolkového prezidenta Norbert Hofer, který zatím zaujímá funkci třetího prezidenta Národní rady, by se měl stát ministrem pro infrastrukturu. Na spolkového ministra zahraničí v jehož čele stál Sebastian Kurz, Svobodní navrhují 52letou Karin Kneisslovou. Jde o nestranickou političkou, arabistkou, která studovala na Hebrejské univerzitě v Jerusalemě a v jordánském Ammánu a pracovala na ministerstvu zahraničí. V této souvislosti je zajímavý postoj Stracheho k rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa přemístit velvyslanectví z Tel Avivu do Jerusaléma. Sice vyslovil s tímto rozhodnutím souhlas, ale Rakousko jako neutrální země by měla v této otázce postupovat opatrně a po dohodě s Evropskou unií.

Jednání mezi oběma stranami má intenzivně pokračovat a mají se vyřešit otázky týkající se přímé demokracie, zákazu kouření v oblasti gastronomie, sjednocování zdravotních pojišťoven a reforem oborových komor, kde se má vyjasnit povinné členství. Kurz přitom s uspokojením zaznamenal ovzduší na ministerské radě Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě OBSE, která zasedala ve Vídni vůči koaličním jednáním lidovců se Svobodnými. Při bilaterálních jednáních s jejími delegáty nezaznamenal žádná negativní stanoviska, že jeho strana chce spoluvládnout s pravicově populistickou stranou. Kurz se nebude muset zřejmě obávat situace svého lidoveckého předchůdce Wolfganga Schüssela, který v letech 2000 až 2007 vládl v koalici se Svobodnými a byl za to bojkotován Evropskou unii. Předpokladem k tomu však budou i osobnosti v koaliční vládě, které bude ochoten jmenovat spolkový prezident Alexander Van der Bellen. Ten upozornil, že by nebyl ochoten přistoupit na takové kandidát na ministerská křesla, kteří by politicky nebyli přijatelní v rakouském i evropském měřítku.