Poslanecká sněmovna totiž ze zákona schvaluje za každý rok dvě výroční zprávy ČT (o hospodaření a činnosti), v současnosti se jedná nejenom o rok 2017, ale i rok předchozí 2016.
Pokud se poslanci rozhodnou na základě své svobodné vůle výroční zprávy ČT dvakrát za sebou neschválit, mají poslanci právo odvolat Radu České televize (ZDE), která vybírá a jmenuje generálního ředitele České televize.
Poslanci tak mají konečně možnost nejen odvolat, ale i jmenovat novou Radu ČT, a zároveň s tím nastartovat celospolečenskou diskuzi o reformě Rady ČT (např. zvýšením počtu členů Rady, jejich losováním z řad občanů, atd.) a změně dosavadního levicově aktivistického kurzu České televize. Se současnou Radou České televize se žádný obrat k lepšímu nedočkáme, současné složení Rady ČT nepůsobí jako kontrolní orgán, ale spíše jako zabezpečovací úřad pro své členy, kteří současnému vedení ČT odsouhlasí téměř vše včetně opětovného jmenování Petra Dvořáka generálním ředitelem v minulém roce.
Termíny změna nebo reforma ČT jako veřejnoprávní instituce nejsou náhodné, Česká televize potřebuje reformovat ve své veřejnoprávní formě nikoliv jí privatizovat nebo zestátnit. Zprivatizování nebo zestátnění ČT může stěží vést k pozitivní změně, v prvním případě by privatizace ČT znamenala dříve nebo později její vlastnictví v rukou jednoho z finančních oligarchů, v případě zestátnění bychom ČT stejně platili ze svých daní, ČT by se ocitla pod tlakem politické garnitury, která by zrovna byla u moci a navíc vlastností každé státní instituce je zbytnění a byrokratizace.
Česká televize totiž pod vedením jejího generálního ředitele Petra Dvořáka, bývalým ředitelem televize Nova, jede stále v těch stejných aktivistických kolejích řízených novodobými levicovými pokrokáři (výstižněji neomarxisty) přinášející relativizaci hodnot doprovázenou propagací multkulturalistické, genderové, LGBT a jiných témat „moderní levice“ ve zpravodajství a dramaturgické tvorbě.
Některá témata i klíčové osobnosti jsou na obrazovkách ČT upozaďovány, někdy dokonce stigmatizovány, zatímco sociálně inženýrské experimenty na dnešní populaci jako je manželství homosexuálů, přijímání migrantů z kulturně nekompatibilních okruhů jsou aktivistickými redaktory ČT vydávány jako něco pokrokového.
Paradoxně za nejtragičtější lze považovat dramaturgickou tvorbu (filmy a seriály), kde se s „nutnou angažovaností“ pojí výrazná eskalace vulgarity a sexuální obhroublosti na úkor autorské invence a slušnosti jako jednoho ze základních pilířů veřejnoprávního média a vede tak ke „glajšajtizaci“ v takovém rozsahu, s jakým se nesetkáváme ani u některých privátních televizních stanic. Ale právě do dramaturgické tvorby putují stamilióny až miliardy ročně (při téměř sedmimiliardovém ročním rozpočtu ČT bohužel nejsou přesná data k dispozici).
A jak vypadá situace v poslanecké sněmovně nyní? Silná kritika zazněla od SPD a komunistů, naopak ČT podpořili poslanci Pirátů, ČSSD, KDU-ČSL, STAN a samozřejmě TOP 09. Poněkud překvapivá je podpora ČT ze strany ODS, poněvadž v minulých letech přece „ČT bojovala proti totalitním praktikám přicházejícím z ODS snažícím se ČT ovládnout“. Ale časy se mění, a dnes již ODS ze strany ČT není ostrakizována a dokonce její zástupci jsou zváni do OVM pana Moravce. Důkaz, jak se někteří poslanci a stranické sekretariáty bojí všemocné ČT.
Sečteme-li mandáty poslanců ve sněmovně, docházíme k jednoduchému závěru, že bude záležet na poslancích ANO, ti jediní v ruce drží pomyslného žolíka, bude záležet jen na nich a jejich odvaze. Ale nejde jen o samotnou odvahu poslanců ANO, ve hře jsou ještě dva další v čase „proměnlivé“ faktory:
Tím prvním je možnost „konstruktivní dohody“ mezi Českou televizí a Andrejem Babišem ve stylu vy (ČT) nebudete referovat o „Čapím skvostu“, my (ANO) zvedneme ruku v poslanecké sněmovně (a nemusí být ani písemného rázu). Andrej Babiš dokonce může hlasování o výročních zprávách odložit a začít hrát s ČT poker ve stylu, budete-li (ČT) dál „hrotit“ před volbami kauzu Čapího hnízda a navážet se do agenturního zaměstnávání „Vodňanského kuřete“, přikročí ANO k hlasování o výročních zprávách.
Tím druhým faktorem je vytažením tzv. antibabišovy karty ze strany „pokrokových demokratů“ se silnými vazbami na stávající vedení ČT. Již někteří z nich se nechali slyšet, že pokud nebudou schváleny výroční zprávy a budou snahy o odvolání stávající Rady ČT, budou to brát jako útok na demokracii (ta je přece jejich, a jen oni rozhodují jakou podobu bude mít!) a hrozí protbabišovskými demonstracemi. Jde o neuvěřitelnou demagogii založenou na úsměvné rovnici ČT= obrana demokracie, kdežto změna resp. reforma ČT = útok na demokratickou instituci.
Ve skutečnosti by se v případě odvolání stávající Rady ČT jednalo o útok na teplá místečka dotyčných radních a ve svém důsledku o hrozbu ztráty lukrativních postů a tučných prebend současných vládců ČT na čele s Petrem Dvořákem.
Shrnuto, podtrženo, v těchto dnech mají poslanci konečně možnost využít příležitosti ke změně současné Rady ČT, konečně změnit stav, kdy si veřejnoprávní instituci přivlastnilo pro sebe a své názory několik lidí, kterým ostatní občané platí v rámci koncesionářských poplatků jejich příjemné živobytí.
Budeme vidět v příštích dnech a týdnech, zda vyhraje u poslanců odvaha ke změně v Radě ČT nebo zda dají přednost zakonzervování stávajícího stavu, kterým potvrdí nejenom stávající členy Rady ČT, ale i postavení generálního ředitele ČT Petra Dvořáka.
(autor je nezávislý publicista a analytik)
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
