S velkou slávou a perspektivou krásných bezuhlíkových zítřků skončil obří summit v Glasgow, kam se sjely světové celebrity politického i společenského života v tryskáčích, aby mohly kázat o restrikcích a omezování svobody ve jménu nového klima náboženství. Zajímavou, i když poněkud vzdálenou paralelu se současným klimatickým běsněním nabízí už pozapomenutá historie jedné dámy, jejího náboženského přesvědčení, možná přesněji jejího přesvědčení o vyvolení své osoby a následného rozhodnutí, které musela učinit tehdejší puritánsky založená společnost na území dnešních USA před téměř 400 lety.

Pohybujeme se v 30. letech 17. století, v jedné z prvních anglických kolonií na severoamerickém kontinentu, konkrétně v dnešním americkém státě Massachusetts, USA v té době ještě neexistují. První osadníci jsou zbožní lidé, puritáni, kteří svou křesťanskou víru neberou jen jako soukromou záležitost, ale jde o zanícené křesťany, kteří mají ve svém čele duchovní považované za náboženské autority.

Kontroverzní věrozvěsti s náboženským zápalem nejsou v severoamerických koloniích ničím výjimečným, jedná-li se ovšem o ženu, která o sobě na náboženských shromážděních začne prohlašovat, že jedině ona ví, kdo má právo být duchovní autoritou, a že spása je výsadou vyvolených a na lidském snažení nezávisí, pak střet s tehdejšími (nejen duchovními) autoritami byl jen otázkou času. Tehdejší puritánští kazatelé tvrdili, že boží spása je důsledkem pevné víry v Krista a morálního života.

Gréta vidí CO2, Hutchinsonová viděla ducha svatého