Přínos EET ve vztahu k rozpočtu v procentech: 0,94 %

EET prý prohloubila konkurenční prostředí a zároveň přispěla k solidnímu výsledku státního rozpočtu, prý lepší výběr daní po zavedení 1.a 2. vlny EET. To jsou hlavní argumenty pro zavedení 3. a 4. vlny EET na malé živnostníčky, jako jsou kadeřnice, malíři, pokrývači, obkladači a další řemeslníci včetně specializovanějších profesí, jako jsou lékaři nebo veterináři.

Ministerstvo financí uvádí přínos EET v částce 9,5 miliardy Kč, při zahrnutí pojistného o dalších 2,8 miliardy Kč. Odhlédneme-li od poněkud zavádějící metodiky výpočtu přínosu EET předkládané ministryní Schillerovou, na což celá řada odborníků poukazuje, ale předpokládejme, že se jedná o seriózní ukazatele, už proto, že se vzrůstající vírou v pohádky (dříve Boženy Němcové, v dnešní době ministryně Schillerové) vzrůstá duševní klid každého z nás.

12,3 miliardy Kč (včetně pojistného) se na první pohled může zdát výrazným ukazatelem, ale porovnáme-li tento údaj s plánovanými příjmy státního rozpočtu za rok 2018 ve výši 1.314,5 miliard Kč, jde o zanedbatelnou částku.

Jinak vyjádřeno, Babiš svým křižáckým tažením proti podnikatelům zavedením 1. a 2. vlny dokázal zvýšit příjmy příjmy státního rozpočtu o neuvěřitelných 0,94 %! (dle metodiky paní ministryně Schillerové).

Na druhou stranu je třeba od příjmů odečíst náklady na státní aparát, který musí EET obhospodařovat, nezbytný software pro státní instituce a další faktory podílející se na zvýšených výdajích státu v souvislosti se zavedením EET.