Znamenalo to, že se tyto nové demokracie hlavně nevyvíjejí směrem k rovnováze mezi mocí výkonnou a zákonodárnou a že se především moc výkonná snaží oslabit a potlačit moc zákonodárnou. Jde o různé typy prezidentských či poloprezidentských systémů v Latinské Americe, Africe, na Blízkém východě, ale nakonec už i v Evropě. V samotné Evropské unii ovšem zatím zcela převažují parlamentní demokracie, i když i tady se objevují jisté problémy, jak to můžeme sledovat dnes u nás. Co je jejich příčinou? 

Zaprvé, dosavadní stranické demokracie dlouhodobě neumožňují skutečný rozvoj demokracie a zdá se, alespoň v očích veřejnosti, že prezidentské či poloprezidentské systémy skýtají jisté nové možnosti. Občané si pouze ještě neuvědomují, že zatímco se dosavadní parlamentní demokracie, především v nových členských zemích Evropské unie, opírají o více či méně zkorumpované politické strany, které se mezi sebou přetlačují o podíl na moci a používají k tomu jakékoli prostředky, prezidentské či poloprezidentské systémy v zásadě nepřinášejí žádnou zásadní změnu. Tyto systémy se také opírají o určité své politické strany, každý prezident má svou politickou stranu, která představuje rezervoár jeho lidí, připravených mu sloužit ve státním aparátu. Jaká to je změna oproti dosavadnímu stavu? Téměř žádná. 

Každý systém, ať již prezidentský, poloprezidentský nebo parlamentní stojí na určitém ústavním pořádku. Cítí-li některá z jeho složek ohrožení dosavadního řádu, měla by vyjít nejprve z analýzy svých vlastních chyb. 

Jak se ukazuje na příkladu České republiky, poslanci sami nejprve změnou ústavy vychýlili moc směrem od zákonodárné moci k prezidentovi tím, že zavedli jeho přímou volbu, aniž by zpřesnili jeho pravomoce. Když pak prezident začal v souladu s ústavou plně využívat svých pravomocí, volají po další změně ústavy, jakoby ta měla nějak vylepšit demokracii. Je to ubohé a naivní. Hlavní problém je totiž v nich samotných. Oni demokracii destruují, například tím, že se vláda dohodne se třemi poslanci, aby se vzdali mandátu za nějaké nové kšefty a tolerování starých kšeftů. A následně v důsledku policejního vyšetřování padne. Nejsem v žádném případě přívrženec nebo dokonce volič prezidenta Zemana, ale myslím, že ústava by se neměla znovu měnit, protože to může vyvolat další nové a bohužel nežádoucí efekty. Za skutečnou demokracii se musí bojovat, a ne o ní jen v médiích povídat.

Komentář zazněl v pořadu Českého rozhlasu Plus Názory a argumenty  Publikováno se souhlasem vydavatele