Dokonce i ti „staří“, co podle Gréty pošpinili její krásný svět už umírají po tisících. Proč to Gréta a její příznivci veřejně neoslavují? Jejich sny se přece staly realitou. Mlčí.

Aktivisté také mlčí. I tragický papež ve Vatikánu, i to smutně proslulé OSN dnes raději mlčí. Ale jakmile nejhorší pandemie koronaviru opadne, politika aktivistů bude mít tendenci se vracet. A opět povedeme nekonečné diskuze o tom, že nemáme čtyřicet pohlaví, není islamismus kompatibilní s demokracií, není „zelený úděl“ vynucovaný EU řešením znečištěné planety, mj. i proto, že Evropa nerovná se zeměkoule, není tradiční rozdělení rolí muže a ženy jen záporné a není rodina s dětmi žádným přežitkem. Stejně tak nejsou národy a státy přežitkem.

„Grétisté“ nehledají pomoc planetě, stejně jako aktivisté nehledají nic jiného než vlastní seberealizaci v záporném pojetí světa. Bez rozumu, agresivně, zbaběle a možná i v cizím zájmu. Chybou naší většinové společnosti je to, že si ničeho nevšímáme, že jen vytěsňujeme problémy, abychom je nemuseli řešit. Čekáme, kdo to na za nás zařídí. Tu vláda, tu EU, tu někdo jiný. Koronavirová pandemie se ale bez vzájemné pomoci řešit nedá. Ani té mezilidské, ale ani bez té ekonomické.