Co Marx ve svém svatém tažení za zrušení krizí neviděl bylo to, že krize, jakkoliv tvrdé pro část obyvatelstva, ale vždy přinesly očistný program. Snižovala se byrokracie, státy musely odpovědněji hospodařit, zanikaly fosilní firmy a draly se ven firmy nové. Práci se vrátila její hodnota a dávkovací povaleči už neměli tak snadný život. Krize kapitalismu, jakkoliv se zdála škodlivá, měla i svou ozdravnou stránku.

Připomeneme, že po II. Světové válce byla přijata teorie, že krize kapitalismu byla příčinou války. Hodně zjednodušené tvrzení. Hlavní příčina spočívala v nesmyslných Versailleských smlouvách a především v nacistické ideologii, proti které stála stejně nebezpečná komunistická, vytvořená právě na Marxových základech.

Kdyby současnou Evropskou unii postihla obvyklá kapitalistická krize, nikoliv jen ta účetní recese, která občas zapípá v nějakých skoro zfalšovaných číslech, je vysoce pravděpodobné, že EU by se  rozpadla. Toho se nejvíce bojí Německo, které z existence EU nejvíce těží. Proto přistoupila německá vláda k tomu, že budou vydány dluhopisy s jejich ručením, protože už jinou možnost, jak udržet EU neměla. Ale pořád lepší ztratit nějaký ten peníz, než ztratit dojnou krávu, a tou je EU pro Německo již mnoho let.