To stanovuje právo vlastnit majetek (čl. 11 Listiny základních práv a svobod) a dále stanovuje, že na výrazná omezení vlastnického práva se vztahuje čl. 11 odst. 4 této listiny, který stanoví, že vyvlastnění nebo nucené omezení vlastnického práva je možné ve veřejném zájmu, a to na základě zákona a za náhradu. Tu ale stát nenavrhl v žádné výši.

Senátu se samozřejmě tento postup nelíbil a před případnou ústavní žalobou vyzval Poslaneckou sněmovnu, aby znovu posoudila možnosti odkladu nájemného. Senát totiž odhlasoval pozměnění legislativy a chce, aby stát ručil za čtyři pětiny nájemného v bytech, kde by lidé dlužili kvůli nedostatku příjmů v důsledku pandemie koronaviru. Senátoři tak rozložili břemeno nájmu na stát i na pronajímatele a splnili podmínky z ústavního pořádku. Omezení práv vlastníků bytů nebude za plnou, ale za alespoň vyhovující náhradu. Škoda, že s takovým návrhem vláda nepřišla sama.