Sofie Chrtková: Když to nešlo "po dobrém"

08.03.2014 13:04 | Zprávy

EU a USA mají své plány s Ukrajinou, druhým největším státem Evropy , který sousedí přímo s Ruskem - o tom není pochyb. Janukovyč nechtěl podepsat asociační dohodu o vstupu Ukrajiny do EU, což bylo klíčové k rozšíření moci EU a USA. Zamýšlené plány nevyšly „po dobrém“, tak se přistoupilo k variantě „B“ – tedy „po zlém“ – co nejdříve dosadit na Ukrajinu vládu, třeba násilím, která asociační dohodu podepíše.

Sofie Chrtková: Když to nešlo "po dobrém"
Foto: archiv red, tan
Popisek: Ukrajinská krize

„Pomoc  trpícímu ukrajinskému lidu“ -  tato  zcela  falešná  fráze se stala stěžejním odůvodněním ke všem dalším činům EU a USA, jak zaobalit skutečné mocenské a vojenské úmysly, tj. rozšířit  EU o Ukrajinu, nacpat tam  základny USA a NATO a dostat Rusko do kleští, čímž se otevírají další možné mocenské úmysly a cesty. Ukrajina, kde vládnou oligarchové  a  obyčejní lidé trpí obrovskou chudobou, byla pro mocenské zájmy EU a USA vynikající příležitostí  pro „pomoc“ zvenčí. Ukrajinský  lid  EU a USA nezajímá, jako je nezajímají ani vlastní občané. Místo, aby řešily především své vlastní problémy doma, vydaly se na dobrodružnou výpravu za ziskem a územím, která může skončit i válečným konfliktem. EU a USA  jde  o zisky a nerostné zdroje, o rozšíření moci vojenské, politické a ekonomické a samozřejmě o oslabení Ruska.

Plán  „po dobrém“  nevyšel,  tak přistoupily EU a USA k řízenému  plánu „B“, což bylo rozpoutání  krvavého puče na Majdanu , dotovaného miliardami z  EU a USA, protože potřebovaly do vlády místo Janukovyče někoho, kdo by asociační dohodu podepsal a otevřel „legálně“ vstup EU a USA na Ukrajinu a byl  jejich  dobrou vládní loutkou. Pučistům se podařilo přes mrtvoly a výhrůžky dostat k moci  a EU a USA  tuto vládu  ihned uznaly za legitimní a je to vláda, se kterou jedině  budou EU a USA jednat, aniž by  EU a USA vadilo,  že demokraticky zvolený prezident musel tajně utéci ze země, protože se mu jednalo o holý život. Zjednodušeně, EU a USA si  dopomohly  k dosazení jim vyhovující vlády na Ukrajině i za cenu krvavého a násilného puče. Pochopitelně, že Rusko  odmítá  uznat a jednat s nedemokratickou a  samozvanou  pučistickou vládou, navíc,  v čele s neonacisty a banderovci, kteří mají obsazené nejdůležitější ministerstva  a neuznává ani pokrytecký mocenský podvod, kterého se EU a USA dopustily, a to nikoli poprvé.

Ruská velmoc  má   samozřejmě  rovněž své mocenské a vojenské zájmy, nehledě k tomu, že na  Krymu má Rusko  své důležité strategické vojenské základny a loďstvo. EU a USA jsou velmi naivní, pokud si myslí, že Rusko bude pískat, jak mu EU a USA  striktně  nařídí. Ruská mentalita je jiná, než americká. EU a USA si neváží svých dějin a historických souvislostí  a hodnot – jde pouze  bezohledně za ziskem. Rusové jsou jiní, u nich hraje  velkou roli  nejen samotná  historie, včetně II. světové války, ale i  vzájemná slovanská pospolitost, což  je pro Rusy i část Ukrajinců, poměrně významné (ze slovanské pospolitosti vycházeli i naši obrozenci). Ostatně  i  rozdělení  poválečné Evropy  mohlo  částečně  zohledňovat slovanskou pospolitost. Dnes jsou  tyto  zásadní  skutečnosti  prozápadní propagandou v rámci globalizace  zesměšňovány  a znevažovány a z Ruska se dělá rudá zuřivá bestie – navíc se silným podtextem méněcennosti a druhořadosti – podle EU a USA má Rusko méně práv, než  tyto mocnosti. Za II. světové války byli Rusové i slovanské rasy považovány za podřadné a zřejmě se z této západní  rasové nadřazenosti vychází i dnes. Tento postoj i historie, mohly být i důvodem, proč  Janukovyč  asociační dohodu nepodepsal. Musel jednat pochopitelně i s Ruskem, kterého  se  vstup Ukrajiny do EU a jistě následně i do NATO, Ruska přímo dotýká i se všemi důsledky, které by to Rusku přineslo.

Je jisté, že Rusko bude své zájmy hájit stejně urputně, jako budou hájit  své mocenské zájmy EU a USA – tuto nefér  hru si musí  dohrát, když ji rozpoutaly.  Rusko si provokaci EU a USA líbit nenechá. Nyní je otázkou, kam a kdo  a jak  daleko zajde, což může  znamenat  i válečný konflikt, který ovšem prvotně nevyprovokovalo Rusko, ačkoli se to na Rusko  hází  již nyní a házet bude dál.  Všem mocnostem nejde o Ukrajince, ale o Ukrajinu jako strategické území. Žádné „ušlechtilé“ cíle EU a USA v tomto konfliktu zájmů mocností nehledejme. Rusko vychází z jiných principů, než EU a USA, což mu dává i velkou morální sílu i hrdost v tomto mocenském  konfliktu  neustupovat.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

Ukrajina (válka na Ukrajině)

Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.

Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.

autor: vasevec.cz

Mír

Dobrý den, myslíte si, že je reálné, že válka skončí mírem a Ukrajina nepřijde o žádnou část svého území? Bylo by to tak správně, ale není to nereálné?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:

Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Dominik Rusinko: Deficit v půli roku 152 miliard, výhled je ale nejistý

15:49 Dominik Rusinko: Deficit v půli roku 152 miliard, výhled je ale nejistý

Hospodaření státního rozpočtu skončilo na konci června schodkem ve výši 152,4 miliardy korun.