Lživé, zavádějící  a  svalující vinu na občany, je poměrně časté i tvrzení, „že si občané sami  tyto  politiky zvolili“ nebo: „politická scéna je obrazem naší společnosti“. Lidé především skočili na sliby a lži politiků, tedy podvodné jednání vůči občanům, které občan, když je volil, vůbec nepředpokládal a vkládal volební lístek s naprostou důvěrou v politiky, protože není idiot, aby si navolil lháře a podvodníky do PS a vlády. Teprve svoji činností  nebo nečinností, si  politici odkryli své pravé tváře a skutečné úmysly a dělali opak toho, co naslibovali.  Jak se říká, pošli vola na studia a vyleze študovaný vůl, těch máme nadbytek a dá se to říci v mnoha případech i o politicích, tedy pošli vola do parlamentu a vyleze  rovnou  konina,  čímž  z vola se stane rázem i osel. Jenže je mi jaksi trochu žinantní a proti srsti, politiky přirovnávat  pro člověka  k užitečným zvířatům, což se o politicích vlastně říci nedá, protože jen a pouze škodí, čímž  překáží, a to  čím dál více všem občanům na každém kroku  a zejména  v tom, aby vedli  normální, slušný a spokojený život. Namísto odstraňování různých byrokratických a zákonem daných překážek, jsou naopak další překážky vymýšleny a uvedeny do denního života občanů.

Tématy ze života dolních 10 milionů, která zajímají občany a týkají se jejich denní reality, kterou politici čím dál více zhoršují, se nikdo opravdu nezabývá a zabývat ani nebude, protože politici, jako viníci stále se  zhoršující situace pro dolních 10 milionů, se nebudou mediálně v tomto směru znemožňovat. Pravda je taková, že nemožní jsou, ale není  „in“ pravda, ale „in“ je lež a celý polistopadový systém je na lžích postavený – to je jedna stránka současného systému. Druhá je, že současná politika a zákony  přímo  podporují a zachovávají mafiánský  systém, který zde byl nastolen postupně po r. 1989 a zdokonalován tak, že by se  sicilská mafie k nám mohla jít učit – bez nadsázky.

Mnoho firem a OSVČ musí platit jakési „výpalné“, aby získali zakázku nebo se dostali na trh, který obsadilo jen pár  politicky privilegovaných firem a jiné šanci bez výpalného, klientelismu a korupce nedostanou. Exekutorský zákon, kdy se vymáhání dluhů převedlo na vybrané podnikatele přímo našimi zákonodárci, je jen nekontrolovatelný a nekontrolovaný mafiánský způsob okrádání občanů a také placení „výpalného“ pod pohrůžkou totální likvidace občana a často i jeho rodiny. Jeden příklad jsem uvedla v blogu „Bezva finta Magistrátu hl.m.Prahy“.  Dosud existují firmy, kde nelze dohledat skutečný majitel, ale  přesto  je možné využívat státní dotace. Když se  pro podvody zveřejní firma, která okrádá občany, stačí, aby si  majitel změnil  pouze název firmy a okrádat a podvádět může vesele dál.  Běžný občan nemá zastání u soudu, protože nemá dostatek financí, aby se soudil – soudy jsou de facto jen pro privilegovanou vrstvu bohatých, kteří si dokážou  zaplatit často i rozhodnutí soudu, tedy i pokračování většinou v podvodné činnosti.  Kriminalizuje se  stařenka , která si vypěstuje pár rostlinek konopí na bolavé nohy, ale stát je schopen jí prodávat marihuanu 1g za 300,-Kč na léčebné účely, ačkoli na ulici jej seženete i za 100,-Kč, přičemž by musela měsíčně zaplatit jen za potřebnou dávku, která by opravdu pomohla, cca 10 tisíc Kč měsíčně, čili  více, než činí její důchod! Stát se tedy pasuje na krále drogových dealerů a podobně i postupuje – účel světí prostředky.  Sprostě vydělává a parazituje  na  často nevyléčitelně nemocných, kterým ani drahé léky nepomáhají, naopak, v mnoha případech jim ještě zhoršují zdravotní stav, nehledě na cenu léků,  na které mnoho nemocných ani nemá. Zde totiž nejde o škodlivost konopí – viz různé odborné lékařské a vědecké  studie, potvrzující  široké léčebné účinky konopí a to na mnoho nemocí a za minimální, až směšné a hlavně pro chudé lidi, dostupné náklady. V prvé řadě jde o starost o zisky farmaceutických firem, proto novodobý hon na čarodějnice. Za bývalého režimu a celá staletí se konopí  pěstovalo nejen jako průmyslová rostlina, ale i volně dostupná léčivka. Politikům je naprosto jedno, zda budou lidé umírat v bolestech či mít různé zdravotní problémy, pokud si za ně občan mastně nezaplatí. A stále častěji se občané také setkávají s tím, že se určitá skupina občanů  mediálně kriminalizuje pro různé záměry určitých lobbyistů a  k tomu je zneužívána i PČR.

Politici ani média nenazývají  události  a skutečnosti pravým jménem. Důchodová reforma není o ničem jiném, než o okradení důchodců na důchodech státem,  schválení církevních restitucí byl a je, jen  čistým podvodem  politiků pro další připravené podvody s ohromným majetkem, který církvím nepatřil. Z tohoto pohledu je nutné se dívat i na zcela účelovou amnestii Klause, podepsanou za podivných okolností s tím, že největší zloději, podílející se na polistopadových rozkrádačkách, zvaných privatizace, včetně miliardových úvěrových podvodů a vykradení celoživotních úspor občanů,  jsou na věky  čistí.