Jsme-li již kolonií, lze předpokládat, že o občany a stát nepůjde, ale o různé oblasti osobních zájmů, schované pod „veřejnými“ zájmy a pak je opravdu jedno, jakým slepencem bude nová vláda a jak dlouho vydrží. Zájmové boje se budou odehrávat mimo občany a  zásadně  bez nich, a v tom případě je opravdu jedno, kdo bude  jaké funkce zastávat, kdo bude ministrem a jak dlouho, zda bude odborníkem nebo snadno nahraditelným diletantem.  V koloniích  nejde o stát a občany, ideje a vizi budoucnosti státu, ale o to,  jaký osobní užitek z obsazených křesel budou mít ti, co kolonii spravují. Zde je možná odpověď, proč si ČSSD zvolila za partnery ANO a KDÚ-ČSL.

Pokud bude Sobotka guvernérem v kolonii zvané Česko, jeho úloha moc složitá nebude a většinou se se svými partnery dohodne  i shodne a nemusí být žádným velkým státníkem – naopak, státník se nehodí, stejně jako je nežádoucí silný prezident, či jakákoli silná osobnost se státnickou  vizí a ideou.  Půjde jen o to, udržet kolonii v klidu, aby šlapala v zájmu kolonizátorů, zem i občany mohli náležitě  pro kolonizátory a sebe vysávat a mírnily možné občanské nepokoje a vzdory. Jistě, máme prezidenta, kterého si zvolili občané kolonie, nikoli samotní slouhové kolonizátorů – a to je samozřejmě špatně, k tomu nemělo dojít  a na to současné politické špičky reagují tak, že prezidentské pravomoci budou  nuceni – v zájmu kolonizátorů, striktně okleštit – a nejde jen o současného prezidenta  Zemana. Slouhové a cizí novináři nám to opět nějak „vysvětlí“.

Zcela logicky, pokud budu chtít  vybudovat a spravovat suverénní samostatný stát, zvláště, když  je po předchozích vládách zdevastován, rozkraden, zadlužen a rozprodán, se stále se zvyšující chudobou občanů a nezaměstnaností, nefunkční státní správou a justicí, vyberu si především zkušené odborníky a občany s vysokým a nezpochybnitelným  morálním kreditem a smyslem pro stát. Rekonstrukci státu lze chápat, jako odmítnutí a konec  kolonie  a opětovné nastolení funkčního, suverénního a samostatného  státu, konajícího v prospěch svých občanů.  A takto to občané  také chápou.  V tomto obrodném procesu nemají místo diletanti ani staří političtí mazáci, kteří z nás tu kolonii udělali nebo kolonizátorství nezabránili. V procesu rekonstrukce státu nemají co pohledávat různé zájmové skupiny nebo ti, co hájí cizí zájmy na úkor nynější kolonie a občanů v ní žijících, či spíše stále více živořících a pouze přežívajících.

Pro kolonii je opravdu  výhodné spojení ČSSD, ANO a KDÚ-ČSL a jistě ji tato trojkolka bude  i v tomto duchu dobře spravovat. Co je  skutečně  míněno pod pojmem „rekonstrukce státu-kolonie  a  nastolení fungujícího státu-kolonie? Je to snad snížení cen za dětské pleny a knihy (které se dají opět zvýšit vyšší obchodní marží), zvýšením důchodu o 10 až 45,-Kč nebo valorizací důchodu o 110,- až 145,-Kč? Dojde snad k nápravě tím, že se nebude rozdávat majetek církvím a různým církevním spolkům bez reálného nároku?  Dojde k nápravě při rekonstrukci státu tím, že se odejme soukromým exekutorským firmám právo bezostyšně okrádat občany a navyšovat si na úkor občanů své zisky, zatímco občané budou končit na ulicích a bez prostředků s tím, že  jsou nadobro a navždy  odsouzeni  k životu pod mostem? Seznam nutných a okamžitých náprav  ke skutečně zamýšlené rekonstrukci fungujícího státu je dlouhý, ale v programu trojkolky vidět není! A i když tam některé priority jsou, nic nezaručuje, že se na nich „trojkolka“ opravdu  také dohodne jako celek a v zájmu kolonizátorské soudržnosti, priority neodsune naneurčito s tím, že „nebyla politická vůle“ – zkrátka se nedohodli.

V koloniích se s právy původního obyvatelstva  nepočítá – těm se jejich práva naopak  zkracují, zato mocní, jež kolonii spravují, si mohou dovolit takřka vše a jsou velmi dobře placeni za udržení kolonie. Finanční prospěch z vyvážených surovinových zdrojů, ale i z práce původního obyvatelstva, mají státy, pod něž kolonie patří a tyto státy na koloniích bohatnou, zatímco kolonie chudne. Kolonie není suverénní a samostatný stát, proto se ani do „vnitřní“politiky, nespravedlností a vlády správců kolonie nikdo neplete a plést nebude, pokud kolonie plní svoji funkci, mocní si mohou dělat  s původním obyvatelstvem co chtějí a musí striktně dodržovat přání kolonizátorů. V koloniích se do původního obyvatelstva zásadně neinvestuje, natož do zdravotnictví, kultury a vzdělání, důchodců, rodin s dětmi, nemocných a invalidů. Fungující státní správa v koloniích je jen pro zlost a je zájem ji zcela zlikvidovat – státní správu kolonie nepotřebují – nejsou státem. Nač plýtvat penězi na sociální politiku státu, když se jedná o pouhou kolonii? Státní správu mohou klidně zastoupit různí podnikatelé – přijdou si přitom na bohaté zisky, zpoplatní všechny služby a k leckterému majetku si také přijdou nebo jej zcela beztrestně ukradnou. Fungující právní stát pro kolonii? Neblázněte, kolonie není stát, aby se tam dodržovalo právo a zákony – zvlášť pro původní obyvatelstvo. Kolonie není stát, kde právo je jedním z hlavních pilířů. Právo a zákony v kolonii je třeba zničit jako hlavní pilíř  v první řadě. Zákony a právo si  pak tvoří dle momentální potřeby správci kolonie sami. Rodinná politika se v koloniích nedělá ani nepřipouští – rodina je totiž základ státu a  je třeba udržet kolonii, nikoli stát. Jsou-li v koloniích nemocní, tak ať si svoji nemoc také tvrdě zaplatí nebo vyžebrají. V koloniích jsou nemocní, staří a postižení pouhou přítěží, zabírají místo a vlastní nějaký majetek – vysát, vyhodit je a nechat vlastnímu osudu, pokud možno bez střechy nad hlavou a bez prostředků – pak jistě dlouho nevydrží – to jsou zákony kolonistů – z těch co nic nemáme se co nejdříve zbavit jako odpadu. A mzdy a platy původního obyvatelstva v kolonii?  Přeci nejmenší možné, jednak z důvodu vlastních zisků kolonizátorů a jejich správců  v kolonii a také z důvodu, že v koloniích byla a je práce ze zásady placena co nejméně, aby se vytvořila na kolonizátorech přímá finanční a pracovní závislost a omezila  jakákoli soběstačnost původního obyvatelstva. A původní dějiny a historie nynější kolonie, bývalého suverénního státu? Vygumovat vlastenectví a národní hrdost, vnutit přepsanou historii a dějiny v zájmu mocných a vítězných kolonistů, kterým bude a má, původní obyvatelstvo pouze a jen dobře sloužit.

Dojde snad k tomu, že se bude rekonstruovat stát a nikoli jen dále stabilizovat vzniklá kolonie?

 Dojde snad k tomu, že prioritou vlády bude především stát a občan a jeho vůle a přání, nikoli jak nejlépe a nejdokonaleji parazitovat na  kolonii a občanech v ní žijících?

Sakra, to jsme ale dopadli co? A to mají slouhové, spravující kolonii zvanou Česko, ještě tu drzost, klást věnce na hrob T.G.Masaryka, který nás z jedné „kolonie“ vymanil a ten suverénní a samostatný stát skutečně založil a nyní  plivou po jeho odkazu?