Proto se kupříkladu tak těžce hledají občané na kandidátky v obcích a městech. Bohužel, neznám, že by se některý výzkum zaměřil na dvě dílčí skupiny zmíněné vrstvy politických aktivistů, jimž říkejme třeba exhybové a fízli. Obě skupiny jsou tvořeny převážně lidmi jenom s určitou mentalitou, kteří procházejí dějinami prakticky všech společenství v podobném procentuálním počtu a vyskytují se v běžné společnosti vždy a všude.
Slyšel jsem je například, jak v naší zemi za Vietnamské války křičeli na náměstích“Ami go hom“, nebo o něco později ještě pořád skandovali „stalin gotvald, mír“. Dneska křičí, či jenom cudně mávají ceduličkami s nápisem „Babiše do koše“. Ale jsou to stále stejní lidé, mentálně stejní. Tvrdím zcela odpovědně, že ti, co se dneska se srocují kupříkladu pod Tibetskou vlajkou před ambasádou ČLR, či dávají Zemanovi červenou kartu, nebo se na Václaváku hlasitě a především v davu dožadují demokracie, právního státu, či nějaké svobody, ti by za vlády KSČ se stejným neutuchajícím nadšením z plna hrdla hulákali třeba „Ať žije Chruščov“, když tehdy onen sovětský „vožď“ navštívil třeba i Ostravu, aby to nebylo pořád jenom o Praze. Stejné je to i s druhou skupinou, tedy s fízli. Její příslušníci za vlády KSČ byli dobrovolnými pomocníky Veřejné bezpečnosti, což je dnešní policie a v horším případě spolupracovali s StB, aniž by k tomu byli nuceni. Tímto sáhodlouhým odstavcem chci jenom říct, že všichni ti dnešní hlídači proruských a jinak lidu obecnému škodlivých informací, jejichž nejkřiklavější personou je expornoherec, by kdysi byli agenty StB, nebo alespoň pomocníky VB. A ne, že ne.
Pokusím se uvedený jev poněkud přesněji popsat v jeho současné realitě.
Protesty proti Babišovi iniciují a možná i organizují mentálně stejní lidé, kteří fakticky nastavili celý politický režim, který dneska u nás panuje. Sobotka a Topolánka pak dokonce naznačují, že se na protestech přímo podílejí i někteří z těch, co polistopadový systém zásadním způsobem tvořili. Podle mne se tak chovají nejen proto, že mohou, ale protože, mimo jiné, mají vztek že Babiš dokázal celý ten výtvor jejich snažení využít daleko lépe, než oni samotní. Čili celá ta vzpoura ulice není ničím jiným, než přenesením politického soupeření stran, o němž mluví i Ústava ČR tam, kam v opravdové demokracii vůbec ale vůbec nepatří.
Protesty prý jsou vedeny svatým zanícením mít v této zemi demokracii, právní stát a občanské svobody. Ha, ha, ha. Čili, dovolte, abych se zasmál.
Žádný politický zlom ať již převrat, puč, ale i ta takzvaná „sametová revoluce“, nemůže nastolit demokracii. Je totiž v prvých fázích vždy, protože být musí, diktaturou vítězů. Teprve dlouhým vývojem se může přetvářet v systém co nejvíce odpovídající vůli většinové veřejnosti, čili demokracii. V našem polistopadovém politickém režimu demokracie ještě ani nezačala a už byla definitivně zardoušena. Což bylo provedeno privatizací všeho a restitucemi zbytku. Ty nastolily nerovnosti, které se do dnešních dnů jen a jenom prohlubují a reálně znemožňují rozvíjet demokratickou správu země. Zbohatlící totiž mají dostatečně silný vliv na to, aby zákony země byly kodifikovány v jejich zájmu a podle jejich potřeb, takže je stále zvyšována jejich privilegovanost.
Stejné je to i s právním státem. V České republice se vůbec nepovedlo ani nastolit právní stát, nadtož jej vypilovávat. Již základní konstituce právního státu, čili Ústavy ČR. mu byla náhodně vybranou elitou vnucena. Dodnes platící Ústava neprošla ratifikací veřejnosti, onoho „lidu“, který je paradoxně v ní samotné vyhlášen za jediný zdroj veškeré moci. Zákony, jež byly a jsou dosud přijímány, jak již zmíněno, vyjadřují ve velké míře především zájmy menšiny naší společnosti, ba jsou dokonce někdy v přímém rozporu s vůli naprosté většiny. Jsou sice právním řádem, ale nekonstitují právní stát. Kodifikují nadvládu a ne jenom správu věcí veřejných. Nadvládu privilegovaných majetkem a z toho plynoucím vlivem, až skutečnou mocí.
Hovořit o tom, že současní demonstranti brání svobodu, je pak nejsměšnější. Není totiž plné svobody v prostředí obrovských nerovností, když v něm neexistují zrovnoprávňující normy, nebo alespoň tradiční zvyklosti. Pokud neplatí normy mezinárodního práva, jako se tomu děje po skončení studené války, pak není svobodným stát, vedle mnohonásobně početnějšího souseda. Nemůže být svobodnou země, která se sama neubrání ani individuálně do ní pronikajícím vetřelcům. Není svobodnou zem, která si neumí vyrobit potřebné potraviny a nemá ve svém vlastnictví zdroje energie, ba dokonce ani vody.
Ale není také ve vládě současných zákonů naší země, čti v právním řád ČR, svobodným zaměstnanec, vedle vlastníka fabriky, který jej zaměstnává. Není plně svobodným nájemník soukromého vlastníka jeho bytu. Řečena tvrdě, nikdy nebyl, není a nebude svobodným ten, kdo žije od výplaty k výplatě, ba ještě hůř. Troufám si tvrdit, že v dnešní ČR je celý systém nastaven převážně tak, aby umožňoval opravdovou svobodu především lidem schopným k všehoschopnosti. To není právní stát, i když v něm vládnou zákony, protože ty jsou kodifikovány jedinými reálně mocnými a nikoliv v zájmu jediného nositele veškeré moci.
Na závěr už jenom jedna myšlenka, spíše vzpomínka. TGM prý brzy po založení Československa řekl, že už máme demokracii a že teď je jenom potřebí mít demokraty. V mých očích ti polistopadoví politicky aktivní lidé si dodnes nějak neuvědomují, že demokracie je, podle téhož Masaryka, nikdy nekončící proces, který se ovšem nerealizuje na ulicích, leč drobnou prací každého dne. Ulice je totiž nic víc a nic míň než zárodek totality, každé totality bez výjimky.
Vyšlo na Vasevec.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
