Úvodní poznámky k Ústavě ČR, dále jen ústava

Ústava byla schválena Českou národní radou 16. 12. 1 992 s účinností k 1. 1. 1993, tedy ke dni vzniku České republiky. Bude jí tedy za několik týdnů už třicet let. Dost vysoký „věk“ na to, aby v současném světě pádících událostí byla změněna. Fakt, že se svět vyvíjí rychleji, než rychle není ale v mých očích podstatným důvodem k její potřebné, až nutné změně. Přesněji, proč by měla být vytvořena ústava úplně nová. Jsem o tom přesvědčen od jejího vyhlášení a toto přesvědčení je stále silnější. Politici, především ti, kteří ještě schvalovali současnou Ústavu, členové Ústavního soudu a další právníci při tom dogmaticky trvají na tom, že naši Ústavu není zapotřebí měnit, takže neustále svým vlivem blokují širší občanskou diskusi k tomuto problému.

K potřebě změny Ústavy ČR mě vedou tři zásadní, těžko zpochybnitelné důvody.

Ústava

• byla vytvořena v časové tísni,
• byla schválena krajně nedemokratickou cestou,
• je mnohomluvná a přesto, či právě proto, se stala původcem mnoha politických sporů a několika vážných konfliktů.

Podle mého způsobu myšlení jsou ale i další důvody k její nutné transformaci a to především.

• Není to zakládající listina republiky, leč pohrobka monarchie,
• je kodifikováním příliš zastaralé formy demokracie, tak zvané zastupitelské. Takže vůbec nereflektuje principy vyšší kvality demokratického politického systému, což považuji za naprosto nepřijatelné,
• její druhá část, Listina základních práv a svobod, je deklarována coby součást Ústavy, leč organicky s ní nesouvisí, jelikož se netýká konstituování státu. Tím nebývale komplikuje dokument nejvyšší právní síly v našem státě.

Vznik ústavy v časové tísni

Aktivistická polistopadová veřejnost na Slovensku sice od „Listopadu“ koketovala s rozdělením státu, ale česká strana to nebrala natolik vážně, aby odborníci pracovali na ústavě samostatného českého státu.