Návrh usnesení právního výboru parlamentu ke kandidatuře byl negativní a velmi kritický.
V závěru pracovního dokumentu se na adresu Bieńkowské konstatovalo: „Neodpověděla na žádnou otázku z oblasti kompetence právního výboru a v souvislosti s tím ji výbor není ani schopen hodnotit.“ Polští poslanci přiznávají, že byli elmi vystrašeni, protože den předtím byla zpochybněna kandidatura právě Věry Jourové.
Nakonec se díky úsilí polských poslanců pracujících v právním výboru podařilo poslance přesvědčit, aby přijali Bieńkowské vystoupení pozitivně, byť s výhradami. Konečné znění ovšem zatím není známé.
Kriticky polskou kandidátku hodnotily také spojené výbory. Poslanec Andrzej Duda otevřeně říká, že vedle něho sedící poslanci z Belgie a Německa byli vystoupením polské kandidátky znechuceni.
Přesto v polských mainstreamových médiích převažují hlasy o skvěle připravené Bieńkowské. Tedy podobně jako v Česku se píše o Věře Jourové, jíž bruselské hodnocení přimělo ke spolupráci i jinak v podstatě znepřátelené strany – poslance Občanské platformy a Práva a spravedlnosti.
Bieńkowská byla několik posledních měsíců místopředsedkyní vlády D. Tuska. "Proslula" několika skandálními výroky nebo využitím VIP salonku na varšavském letišti pro účely své rodiny, což po kritice uhradila ze soukromých prostředků. Zájem vzbuzovalo i její tetování a dohady, zda odhalené na paži je tím jediným.
Publikováno se souhlasem vydavatele
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: vasevec.cz
