Stanislav Šimandl: Státní maturita 2012

15.05.2012 12:29 | Zprávy

Když se něco pokazí, aneb důvěryhodnost přepočtem?

Stanislav Šimandl: Státní maturita 2012
Foto: Hans Štembera
Popisek: Studenti, ilustrační foto

Pokud se vyjadřuji o státní maturitě, myslím tím její společnou část. Snad byla původně zamýšlena jako laťka, kterou je nutné přeskočit pro úspěšné ukončení maturitního oboru střední školy. Její vyšší úroveň však není stále dořešena a pokud konečně nedojde k nějaké dohodě MŠMT a VŠ, stále bude působit poněkud nesmyslně. Stanoviska VŠ jsou pochopitelná , nyní ne již pouze v rovině „teoretizování“ , ale po “úspěšném“ zadání vyšší úrovně matematiky , i čistě praktická. Pokud se některé fakulty VŠ pokusily jakkoli zohledňovat vyšší maturitu z matematiky, nyní sklízejí nezasloužené problémy. Bylo-li zadání z jakýchkoli důvodu nevhodné, je přepočítání známek , podle mého názoru, spornou záležitostí. Nejde přece jen o matematický přepočet, ale například také o nervové rozpoložení studenta, kdy při tlaku, který je na něj takto vyvinut, může získat daleko horší výsledek, než v případě, že by zadání bylo korektní. Nezdá se mi tedy ke studentům spravedlivé na jedné straně uznat, že zadání zkoušky nebylo zcela korektní a použít prostý matematický přepočet….. Podléhali jste někdy panice, že zadání nestihnete a příklady jsou velmi obtížné v porovnání s nutnou hranicí úspěšnosti, která byla předem dána ? Považovali byste za korektní, když by až ex-post po zkoušce byla hranice měněna přepočtem ? Je škoda, že podobný problém nastal a zpochybnil tak výsledky tohoto roku. Myslím ale, že problém je v unáhleném zavádění současné podoby maturit jako takových, nebylo by snad správnější, kdyby studenti měli nejprve vydané sbírky úloh , kde je možné vlastní znalosti otestovat ? Přece obtížnost a typ zadávaných příkladů by neměl být v dobře vedeném školství překvapením. Maturita by měla začínat již v prvním ročníku středních škol u jasně specifikovaných požadavků a možnosti si neustále kontrolovat svoje znalosti právě s tímto požadavkem. Pokud by pak student byl zaskočen obtížností zkoušky, měla by být chyba pouze na jeho straně, kdy měl od začátku studia všechny potřebné informace, ale z nějakého důvodu je nerespektoval.

 Možná by stálo za zamyšlení, jak zkoušky zjednodušit z hlediska časové náročnosti, administrativních úkonů, ale také možnosti přípravy studentů. Nemám povědomost o ekonomické náročnosti maturit, ale opravdu nám za dané finanční prostředky dávají maturity ty výsledky, které od nich očekáváme a je možné považovat maturitní zkoušky za opravdu objektivní zjištění znalostí studentů ? Nepřevyšuje , ať už ekonomická, administrativní, či jiná náročnost klady, které zkouška přináší ?

 Domnívám se, že nějaká společná zkouška určitě nutná je, myslím si ovšem, že ještě zdaleka nebylo nalezeno optimální řešení.

Jak jsem již napsal, neznám ekonomickou náročnost maturit, ale bylo by poněkud smutné investovat do zkoušky samotné a na druhé straně škrtit investice do výuky samotné, tímto způsobem není možné zvyšovat kvalitu, pouze odradit studenty od poctivé práce.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: vasevec.cz

Mgr. Aleš Dufek byl položen dotaz

Pozitivní diskriminace

Na jednu stranu odsuzujete pozitivní diskriminaci, na druhou stranu vám nevadí, že se jí vaše vláda dopouští? Proč třeba neustále zvýhodňujete Ukrajince? Já to chápal zpočátku, ale po třech letech? A druhá věc, proč už se dnes nemůžou problémy nazývat skutečnými jmény, proč se kolem některých našlap...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Jiří Halík: Co nám už toho ministr Válek nakecal

15:26 Jiří Halík: Co nám už toho ministr Válek nakecal

Konkurs na Kecala v Prodané nevěstě do ND Praha v podání vládních činitelů.