„V situaci, kdy tři největší ekonomiky eurozóny – Německo, Francie a Itálie – stěží vykazují hospodářský růst, není vhodné navyšovat úrokové sazby. Problém však tkví ve skutečnosti, že slabého hospodářského růstu je dosahováno za situace, kdy Evropská centrální banka má zápornou depozitní sazbu ve výši -0,4 procenta. Tuto situaci lze připodobnit k pacientovi, který dostává koňskou dávku léků, ale stále leží v posteli, kašle a má zvýšenou teplotu,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
Foto:
BH Securities
Popisek: Ing. Štěpán Křeček, MBA, hlavní ekonom BH Securities
reklama
Guvernér Evropské centrální banky Mario Draghi dnes řekl, že se ekonomika eurozóny v posledních měsících vyvíjela hůře, než se očekávalo. Na vině jsou zejména geopolitické faktory spojené s růstem obchodních bariér. Trhy na horší výsledky začínají reagovat. Původně očekávaly, že by se úrokové sazby v eurozóně mohly začít zvyšovat po odchodu Mária Draghiho z funkce guvernéra v říjnu letošního roku. Nyní se však začíná mluvit o tom, že se úrokové sazby začnou zvyšovat nejdříve v polovině roku 2020.
Tvrdíte, jak imunita není fér. Souhlasím. Proč teda neusilujete o její zrušení? Nebo nevím o tom, že byste se o to jako vy nebo vaše strana kdy pokusili.
Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:
O tuto odpověď jste již vyjádřil(a) zájem. Děkujeme.