Sport by neměl být přehlídkou přeplácených, z reklamy žijících gladiátorů dle amerického mustru, jenž byl zaveden v roce 1984. Tehdy totiž byl Coubertinův olympismus poprvé zašlapán do země tím, že olympiáda v Los Angeles byla cele vyňata z pravomoci státu a svěřena organizačně úplně do rukou firem. Olympiáda se tak stala zbožím. A politikou, ta ve světě „hodnot“ běží hned za kšeftem.
To Soči vám ještě osladíme…, nicht wahre?
Mezinárodní olympijský výbor se pod vedením Němce Thomase Bacha vrhl na ruský sport skutečně vehementně. Pořídil si na to i speciální „vyšetřovací“ komisi. Šéfem je Švýcar Denis Oswald, jenž se svého úkolu zhostil skutečně unikátním způsobem. Bylo jednoduše vybráno 300 nejvýkonnějších ruských olympioniků, ti podstoupili testování na přítomnost dopingu v těle tím, že bylo „neuznáno“ jejich testování předchozí a než byly známy výsledky nových testů, byli šmahem uznáni vinnými všichni.
Potom někteří, jejichž aspirace na medaile byly uznány menšími, dostali od MOV generální pardon. Do letošní Mekky olympijského mumraje za ponižujících podmínek odjet mohou, nesmějí však závodit pod vlajkou své vlasti, ale pod mezinárodním znakem kupčení se ctí a sportem, v nějž se proměnila za hlasitého ticha většiny světových sportovců vlajka s olympijskými kruhy.
Kdože komu by neměl podat ruku…?
Někteří ruští sportovci pojedou. Celoživotní dřina a vidina peněz jsou dva dobré důvody, vůči nimž nejsou imunní ani Rusové, dobře vědouce, že na jejich obranu nepadne ze „světa hodnot“ ani slůvko. Ba naopak. Dlouho před tím, než byly uznány výsledky 232 medailistů ze Soči za právoplatné, poněvadž důkazy o dopingu nebylo možno doložit, šéf českého biatlonu Hamza s naší biatlonovou jedničkou Koukalovou už ruce ruským sportovcům nepodávali. Prý na protest. Bez důkazů, ale na protest…
A tak – oni by spíše nemuseli podávat nakonec Rusové ruce těm našim sportovcům, že ano? Třeba jen proto, že český olympismus je právě v hledáčku vyšetřování policie kvůli korupčnímu megaskandálu. Nejvyšší politické kruhy počnouc ministryní inkluze Valachovou až po padesátku českých olympijských šíbrů a úředníků MŠMT podivně přesouvali miliony dolarů tak, až je dopřesouvali do nenávratna.
Taková ta naše docela malilinkatá korupcička… a malilinkatý dopingíček…
A skandál je to věru obrovský, poněvadž stál Českou republiku už nyní místo jednoho z členů MOV. Ve světle výše popsaného ani ne snad proto, že korupčníci a šíbři Pelta, Bříza a Jansta pod křídly Valachové korupčili a šíbovali, ale že se dali tak hloupě nachytat, až to prasklo.
A co naši dopující sportovci? Třeba Lukáš Bauer? Och tak – terapeutická výjimka. A co třeba norský olympionik Martin Sundby? Na toho už bronchodilatační terapii nasadit nelze, byl tedy tvrdě potrestán. V měsících červenci a srpnu mu bylo zakázáno účastnit se jakýchkoli běžkařských mezinárodních aktivit. No, ale –na podání ruky to přece jen je, že? Vždyť to není Rus…
Vinnej, nevinnej – všecko jedno…
Ovšem ono nestačí jen Rusům zakázat Olympiádu jako Rusům, když tedy někteří jsou schopni absolvovat i takové ponížení. Je třeba vylučovat i ty čisté, pokud mají šanci na nějakou medaili. Tak závodit nebude běžec Usťjugov ani biatlonista Šipulin, jimž nikdy žádný doping nebyl prokázán, závodit dokonce nebude ani dalších 15 zimních olympioniků, kteří sice vyhráli soudní arbitráž v Lausanne, ale pan Bach rozhodně nehodlá respektovat tak neočekávaný výsledek jednání mezinárodního odvolacího orgánu.
Pan Bach totiž vychází zřejmě ze stejné názorové platformy, jako jeho podržtaška Oswald. Ten se totiž pro tisk vyjádřil v tom smyslu, že mezinárodní sportovní arbitráž postupovala podivně. Žádala důkazy a v případě pochybností rozhodovala ve prospěch pomlouvaných, protože bez důkazů nelze trestat. Presumpce neviny se tomu totiž říká v kriminalistice a soudnictví. A odvolací soud prý postupoval podle oněch kriminalistických metod, hořekoval pan Oswald.
Ale, co… Výsledek, nevýsledek… vinen, nevinen, je to prostě Rus, tudíž někdo, kdo je daleko horší, než kriminálník. Tak tedy – na olympijský potlach Rusové s ambicemi na medaile zkrátka nepojedou. A zpráva pro tisk? Bude se mlčet. A tak třeba v českém mediálním mainstreamu Česká televize maximálně lakonicky, bez komentářů konstatuje, že ti a ti další do Pchjongjangu nepojedou, tisk postupuje podobně. Jen ten opravdu „lidsko-právní“, jako tzv. Britské listy o Olympiádě raději úplně mlčí a spokojí se s kašírovanými záběry z tureckých studií, kterak zlí Rusové bombardují syrské školy a nemocnice… (Ve skutečnosti to bývají Saúdové s Američany, ale to je nepodstatné…)
Co s tím?
Dá se s tím něco dělat? Dá. Dá se na to trapné divadlo nekoukat. Sportovní pseudohry bojkotovat, na slzičky štěstí těch, co se nemusí bát ruské konkurence nereagovat národním křepčením. Je skutečně ostudné, že se nenašel žádný z našich sportovců (nebo mu nebyl dán mediální prostor), jenž by aspoň sám za sebe odpornou hru na „antidoping“, měřící sankce jen jednomu národu, veřejně odsoudil. Holt, penízky nesmrdí, takže styďme se všichni, co případně budeme reklamní megašou, zvanou bůhvíproč ještě Olympiádou konzumovat….
Osobním bojkotem se také dá vyjádřit i trocha uznání jistému pánovi Kušmirovičovi. To je totiž majitel respektované módní a oděvní firmy Bosco di Ciliegi, která vytlačila nečekaně v soutěži o kvádříčka pro členy MOV letitou star Adidas. Vzhledem k tomu, jak MOV naložil s Rusy, Kušmirovič sdělil, že ty hadříky ať si tedy chudáčci z MOV nechají, ale logo firmy tam prostě být nesmí. To snad bude jediné pikantně veselé podívání, kterak se „ctihodní“ činovníci budou producírovat mrazivou Koreou v oblečcích s bílými plackami místo sponzorské firmy.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
