Andělka a plody její práce

Před pár dny se vydala „nejmocnější“ (spíše nejnemocnější) žena planety Angela Merkelová i se svým štolbou Donaldem Tuskem na revizní trip po Turecku, kde jí sice její pán a velitel sultán Erdogan osobně nepřivítal (to se po muslimsku nehodí), ale svěřil ji do péče vezíra Davutoglua. Davutoglu Merkelové napřed ukázal svou vlídnější tvář, kdy kancléřku provedl po jedné z tureckých Potěmkinových vesnic (oficiálně uprchlickém táboře), aby  jí dal poté nepokrytě najevo, že půlměsícovitá šavle na jejím i unijním krku je fakt, se kterým je nutno do budoucna počítat za jakýchkoli okolností. A o dobyvatelských vízech pro Osmany se diskuze prostě nepovede.

Za pokorné přijetí evropských národů do muslimského područí pochválil Merkelovou i její další „návštěvník“ a pán – Husejn Obama. Ten přátelsky upozornil Evropany, že jejich osmanské poddanství je do budoucna fakt politický, kdežto poddanství ekonomické v podobě vazalského paktu TTIP se bude odehrávat v režii největšího světového bandity – USA. Svazačtino ženství je tedy nepochybným přínosem pro evropskou část lidstva a těžko může být překonána. Jakpak si vedou její genderové spolubojovnice?

Soudružce Clintonové evropské plačky konkurovat nemohou

Hilary Clintonová je asi nejtěžší váhou, která by v budoucnu mohla Angelino prvenství v konání „dobra“ překonat. Její válečná rétorika proti Rusku i Číně dává celému světu „naději“ na obrodný proces, v němž se lidstvo bude utěšeně rozvíjet po III. Světové válce. V případě jejího vítězství v prezidentských volbách USA nebude tato pokroková politička potřebovat na uskutečnění svých cílů ani služeb česko-americké bývalé ministryně zahraničí s poetickým názvem – Balkánská řeznice – Madlény Allbrightové.