Že by se výroba kdesi zasekla, napadá nedemokratické šťoury? Že by úroveň ukrajinských IT specialistů, jejichž nábor do české ekonomiky právě organizuje tandem Sobotka-Zaorálek, dosahovala jen takové výše, kdy nějakých těch 10 či 14 dnů je pro uspokojivé „ztransparentnění“ přece jen málo?
Je sice nepochybné že budování „evropských hodnot“ je v dobrých rukou ugrulamerické (rozumějte ukrajinsko-gruzínsko-lotyšsko-americké) vlády, proč tedy nesdělit mnohonásobnému „národu“ docílení další mety na cestě ke světlým zítřkům v náruči bruselských sovětů? Ba, ani nejobjektivnější (protože katolický) pozorovatel a poradce pan Mikuláš Dzurinda zatím nic neslaví a o úspěchy své mise se nepodělil ani na rodné hroudě své slovenské (ale vždyť dnes už je to vlastně jedno…) vlasti.
Jistě jen trestuhodnou nedbalostí shora uvedených agentů bylo sice zaznamenáno více než sto manipulací s volebními hlasy, ale členové volebních komisí posílení kvůli argumentační naléhavosti samopaly vše nakonec uvedli na pravou míru a volby v okrscích, kde si primitivní obyvatelstvo tohoto výdobytku demokracie nezasluhují, byly „po právu“ zrušeny. Přece se nic neděje, musíme pochopit, že demokracie na Ukrajině ještě trpí nějakými těmi dětskými nemocemi, ale vše je ve vývoji a do budoucna obyvatelstvo jistě vyspěje na úroveň jedné z „hodnotových“ evropských velmocí, jako třeba Švédsko. Tam je díky tradičně vysokému standartu smýšlení občanů výsledek natolik dopředu notoricky znám, že už žádných voleb není více třeba.
Zkrátka – i díky obětavému pozorování OBSE jistě víme, že na Ukrajině opět zvítězila demokracie, ale který z pokrokových věrozvěstů vlastně nejvíce upevnil své pozice? Drobně hašteřiví lidumilové Kolomojský s Achmetovem nebo spíš otecky laskavý Porošenko?
Doufejme tedy, že evropské veřejnosti zprostředkují co nejdříve metodiku i výsledky dosluhujícího instrumentu, jako jakési volby nepochybně jsou, třeba naši učitelé „hodnot“ a humanismu, například pánové Štětina nebo Klvaňa. Možná do budoucna i u nás prekérně otravné administrativy ubude. Pro začátek by mohlo stačit, aby se voličstvo označilo červenými kartičkami znamenajícími dle potřeb demokratického státu ano i ne a volilo se dle pokynů nejdemokratičtější ambasády jen na předem určeném místě. Takový Albertov by mohl být velmi vhodným voteplatzem.
Zdá se vám to vše až majdanovsky optimistické? Myslíte, že se takového bezstarostného ráje nedožijete? Tedy vězte, že stačí podlehnout obecné otrávenosti, přestaňme vůbec k volebním urnám chodit a ukrajinských poměrů se brzy dočkáme i u nás. Zvítězí fraška, kterou nám budou inovativně přehrávat jednou za čas představitelé naší vyspělé „kulturní“ fronty.
Vyšlo na euportal.parlamentnilisty.cz, publikováno se souhlasem vydavatele.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
