V tento den si připomínáme výročí vzniku dnes neexistujícího československého státu, místo póz a laciných gest vyjadřujeme naše slova vlastenců, kteří v tento den nehodlají konformně mlčet.

Formální samostatnost tu máme 97 let. Habsburskou monarchii vystřídalo po počátečním nadšení z prvního samostatného státu fangličkářství, hrubá sociální nespravedlnost, která za kulisou kultu osobnosti vyvrcholila v Dolní Lipové, Krompaších, Košútech a dalších místech, kde se podvedená třída přihlásila o své právo na důstojný život. Tato politika, lavírující a výhodná jen pro kapitál a tehdejší oligarchii, vedla zákonitě k Mnichovu a mnohdy i ke kolaboraci s okupanty. Stejně tak, jako odboj proti fašismu, národně demokratická revoluce let 1944-1948 a její přerod v revoluci socialistickou nedovolily opakovat nespravedlnost první republiky, i když se našli ti poražení, kteří se s neuplatňováním vlastního sobeckého zájmu proti vůli většiny nesmířili. Vinou ústupu od základních principů socialismu jsme po čtvrtstoletí svědky znovunastoleného anachronického systému kapitalismu. Dokonce je naše vlast pošpiněna účastí na kořistnických misích vraždící ruky impéria – paktu NATO. Stali jsme se podřadnými nájemníky ve svém vlastním domě.