Svetozár Plesník: Rada bezpečnosti OSN - nešíření zbraní hromadného ničení

31.01.2018 10:45

Hlavní politickou událostí minulého týdne byla oficiální návštěva prezidenta republiky Kazachstánu Nursultana Nazarbajeva v USA. Kazašský leader se setkal se „šéfem“ Bílého domu Donaldem Trampem, vystoupil na zasedání Rady bezpečnosti OSN zabývající se nešířením zbraní hromadného ničení a uspořádal řadu pracovních schůzek.

Svetozár Plesník: Rada bezpečnosti OSN - nešíření zbraní hromadného ničení
Foto: Radim Panenka
Popisek: Sídlo OSN v New Yorku na Manhattanu

Na úvod je třeba poznamenat, že tato návštěva byla z velké části bezprecedentní. Prezident Kazachstánu je prvním z leaderů střední Asie, který navštívil Bílý dům a jeho země je první v regionu, která vede Radu bezpečnosti OSN. Podle Donalda Trumpa je Kazachstán pro USA mimořádně cenným partnerem vzhledem k jeho vedoucí pozici v regionu  a jeho mírotvornou politikou.

"Je faktem, že USA chtějí mít za své partnery silné a prosperující země," zdůraznil americký prezident, "které respektují své sousedy a mají svojí vlastní cestu. Velice mě těší obrovský pokrok, kterého dosáhl kazašský lid. Chceme, aby Kazachstán měl dobrou, suverénní a prosperující budoucnost a přejeme to všem lidem ve světě, kteří chtějí a podporují  mírovou politiku“.

Jedním  z hlavních pozitivních výsledků  setkání mezi Nazarbajevem a Trumpem je podepsání  dohody o posílení strategického partnerství -  hodnocení politických analytiků k  jednání kazašského leadera ve Spojených státech.  Část dvoustranné schůzky byla věnována diskusi o opatřeních k vyřešení konfliktu v Afghánistánu a situaci v Severní Koreji.

„Problém Severní Koreje je možné řešit jedině společně se Spojenými státy, Čínou a Ruskem“, uvedl prezident Kazachstánu. „V tomto ohledu jsme my, sousedé samozřejmě znepokojeni politickými vztahy mezi Spojenými státy a Ruskem, které jsou v současnosti  "na nule".

Pokud jde o strategické partnerství v ekonomické sféře, vedoucí představitelé obou zemí uvedli, že hodlají vzájemně konzultovat otázky sankcí, aby se vyhnuly jakýmkoli nepředvídáným důsledkům pro ekonomiku Kazachstánu. Musíme brát v úvahu velice důležitou roli Kazachstánu jako zprostředkovatele, kterou před dvěma lety sehrál při jednání o smíření  mezi Ruskem a Tureckem a hlavně  myšlenku  kazašského leadera: "nejprve ekonomika a pak - politika"  - takové prohlášení si zaslouží velice vážné zamyšlení.

Z ekonomického hlediska může být návštěva Nazarbajeva považována za velmi úspěšnou. V důsledku toho uzavřel Kazachstán více než 20 smluv s představiteli velkých amerických firem v celkové výši více než 7 miliard dolarů. Smlouvy  se týkají  různých obchodních odvětví - od letecké a železniční dopravy, po energetiku, zemědělství až vesmír.

Návštěvu prezidenta Kazachstánu ve Spojených státech vysoce ocenili zahraniční odborníci. Ředitel Nadace pro zahraniční politiku „Dědictví“ Luke Koffi  uvedl, že po návštěvě se vztahy mezi Kazachstánem a USA zvedly na novou úroveň.

„Kazachstán je důležitým americkým partnerem ve střední Asii," řekl L. Koffi. „Máme mnoho společných vizí, stejně jako dostatek společných příležitostí. Doufám, že tato návštěva bude prvním krokem v dlouhodobých vztazích mezi Kazachstánem a Spojenými státy. Kazachstán nedávno předložil mnoho diplomatických iniciativ. A to je velmi správné. Například můžeme vyzdvihnout rozhovory v Astaně (jednání o Sýrii),  které splnily naše očekávání.“

Ředitel Centra pro strategická a mezinárodní studia Daniel Runde je přesvědčen, že USA by měly prohloubit obchodní a ekonomické vazby s Kazachstánem a zvýšit  své investice.

„Víme, že kazašské instituce tuto skutečnost považují za prioritu," prohlásil. „Všiml jsem si, že v Kazachstánu vznikla moderní společnost. Dokonce bych řekl, že je to jeden z nejvybranějších, nějzdravějších a nejbohatších národů světa .... Návštěva prezidenta Nursultana Nazarbajeva je zaměřena na posílení partnerských vztahů.“

Samozřejmě bychom měli dlouhodobě rozebírat projev Nursultana Nazarbajeva z tribuny Rady bezpečnosti OSN. "Nešíření zbraní hromadného ničení: opatření na budování důvěry". Kazachstán je nejlepší příklad, neboť on sám se dobrovolně vzdal jaderného arzenálu po rozpadu SSSR.

„Za čtvrt století v systému OSN se můj stát stal ze čtvrtého největšího držitele nukleárního arzenálu světa světovým leaderem v celosvětovém nešíření zbraní hromadného ničení," vzpomíná Nazarbajev. „Uzavřeli jsme Semipalatinsk, největší jaderný testovací polygon na světě.“

V současné době je Kazachstán účastníkem všech jednání při přípravě základních mezinárodních smluv v oblasti jaderné bezpečnosti a sám  právně konsolidoval svůj nejaderný status.

„Vytvořili jsme a posílili naši nezávislou zemi, dosáhli její vysoké mezinárodní autority, vzdali se jaderných zbraní a získali záruky nepoužití jaderných zbraní," řekl kazašský prezident. „Vyzýváme všechny ostatní země, aby následovaly náš příklad. Vyzývali jsme k odstranění jaderného arzenálu Írán, nyní obdobně vyzýváme Severní Koreu.“

Podle Nazarbajeva je pro zemi hlavní obranou důvěra světové společenství. Růst produkce zbraní hromadného ničení jen zvyšuje riziko, že jaderné, chemické, biologické a radiologické zbraně padnou do rukou destruktivních sil.

„Současný právní systém zajišťující jadernou bezpečnost nemohl zabránit v rozšíření „jaderného klubu moci“ na konci 20. století,“ uvedl kazašský leader. "Věřím, že k potřebnému posílení režimu nešíření zbraní  pomůže  „Smlouva o nešíření jaderných zbraní“, vyžaduje to ale hluboké duševní změny ve světě a nová  mnohostranná politická  rozhodnutí.“

Prezident Kazachstánu navrhl nové řešení: ztížit státům jejich odstoupení od  Smlouvy o nešíření jaderných zbraní; Je potřeba vypracovat zvláštní rezoluci Rady bezpečnosti OSN, která bude definovat jasné důsledky pro země, které porušují Smlouvu…, včetně donucovacích opatření a sankcí.

„Je zapotřebí vypracovat skutečně fungující mechanismus pro uplatňování tvrdých opatření proti porušování Smlouvy a dalšího šíření zbraní hromadného ničení, "shrnul Nazarbajev. „Tyto mnohostranné dohody by měly být schváleny samostatnými rezolucemi Rady bezpečnosti OSN.“

Jako hlavní opatření bylo navrženo vytvoření právně závazného systému a postupu pro jaderné mocnosti tak, aby se dobrovolně vzdali držení jaderných zbraní, stejný postup by byl i pro státy, které mají nejaderný status. Podle předsedy Rady bezpečnosti OSN je také nutné upustit od „sjednocování“ států  do vojenských paktů.

„Světové společenství je jediný organismus, který je silný svou mnohostrannosí  a rozmanitostí,“  shrnul svůj projev Nazarbajev. „Může přežít a rozvíjet se rovnováhou a harmonií mezi společenstvími a národy, které obývají naši planetu. Proto musíme spolupracovat na dosažení bezpečnějšího světa a spravedlivějšího světového řádu, založeného na zásadách právního státu. Věřím, že důvěra, vůle a inteligence světové komunity vynásobená energií kolektivní akce neumožní naší planetě vstoupit do propasti globální katastrofy.“

Svetozár Plesník

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

Mgr. Lucie Potůčková byl položen dotaz

Jak je to s tou výjimkou?

I kdybysme pro teď měli výjimku z migračního paktu. Na jak dlouho by platila? Jak dlouho předpokládáte, že tu budou uprchlíci z Ukrajiny? Co když se z nich po čase stanou občané ČR? A proč bysme měli mít výjimku zrovna my, když uprchlíci (ne třeba z Ukrajiny) jsou i v jiných státech, ale třeba Ukraj...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Ladislav Jakl: Evropská unie - léčba otevřených ran solí

15:49 Ladislav Jakl: Evropská unie - léčba otevřených ran solí

Denní glosa Ladislava Jakla