Americká Sněmovna reprezentantů drtivou většinou odhlasovala pozůstalým po obětech teroristických útoků z 11. září právo žalovat Saúdskou Arábii za jakoukoli roli, kterou její vláda mohla sehrát v tehdejších masakrech. Hlasování následovalo nedlouho poté, co odtajnění posledních 28 stran kongresové zprávy o vyšetřování útoků z 11. září nejenže doložilo saúdský podíl, ale vyvolalo otázky i o spoluvině tehdejší Bushovy administrativy.

V neposlední řadě ale odhalilo také neochotu Obamovy administrativy vyvozovat z těchto skutečností důsledky. Příslušný zákon totiž prošel bez námitek Senátem už v květnu a nyní se předpokládá, že ho bude Barack Obama vetovat. Mluvčí Bílého domu Josh Earnest totiž už na jaře formuloval Obamův názor: „Mohlo by to znamenat velké riziko pro Spojené státy, jejich daňové poplatníky, vojáky a diplomaty v jiných zemích, které by mohly přijmout podobné zákony. V sázce je celý koncept svrchované imunity.“ Sám Obama tehdy prohlásil: „Pokud otevřeme možnost jednotlivcům a Spojeným státům běžně žalovat cizí vlády, otevíráme tím současně možnost, že budou Spojené státy průběžně žalovány jednotlivci v jiných zemích.“

Tato Obamova „obava“ podle všeho vychází z možných právních důsledků pokračujících amerických bezpilotních náletů v řadě zemí světa, nicméně s ohledem na běžnou praxi je spíše pokrytecká, neboť například proti Íránu vznášejí americké soudy žaloby vcelku běžně, naposledy letos v dubnu Nejvyšší soud USA rozhodl, že dvě miliardy dolarů na zmrazených íránských účtech v USA mají být přerozděleny mezi rodiny po vojácích, kteří zahynuli v roce 1983 v Bejrútu. Dva nákladní vozy naložené výbušninami tehdy v libanonské metropoli projely do amerických kasáren a při explozi zahynulo 283 amerických a francouzských vojáků – tímto útokem, který dodnes představuje největší jednodenní ztrátu americké armády od bitvy o Iwodžimu za druhé světové války, dal Hizballáh „vědět“ o svém vzniku. Odvolací soud nicméně rozhodnutí nejvyššího soudu v červenci zvrátil.

Pokud Obama svou hrozbu veta naplní a požadovaná dvoutřetinová většina v republikány ovládané Sněmovně reprezentantů a Senátu zákon podpoří, bude to první Obamovo veto od roku 2009, kdy vstoupil do Bílého domu. „Hlasování ve Sněmovně reprezentantů nastartovalo Obamovu „noční můru“, neboť „zcela jistě posílí nepřátelství klíčového amerického spojence na Blízkém východě, s nímž má tato administrativa už beztak napjaté vztahy,“ soudí například ThinkProgress.