Tak nám vyhnali Daeš z Mosulu a navíc je mrtvý jeho vůdce Al Bagdádí. Za prvé: Jsou obě informace pravdivé? A dále: Dá se vzhledem ke stavu města hovořit o vítězství? Mají lidé důvěru ve vládní vojska? Co bude s Daešem teď a co mu zbývá, zejména tedy na území Sýrie?

Máte pravdu. Mosul je osvobozený, nicméně ve chvíli, kdy irácká vláda „slavnostně“ – už asi potřetí za posledních pár měsíců – vyhlásila jeho dobytí, tak se ve městě dál bojovalo a vlastně bojuje pořád. Čili ano, Daeš v Mosulu je v zásadě poražen, ale zbytky jeho bojovníků, kteří buď nestačili uprchnout, nebo se rozhodli, že tam položí život kvůli cestě do ráje, válčí dál. Mimochodem, stejnou rychlost s ohlášením triumfu předvedl i libyjský maršál Haftár, který v čele sekulárních sil před pár dny prý „dobyl“ Benghází z rukou džihádu – a od té doby přicházejí jen zprávy o dalších bojích…

Nicméně, zpět k vaší otázce – ano, Mosul lze v zásadě považovat za osvobozený. I za cenu toho, že je prakticky srovnaný se zemí, oprava alespoň základní infrastruktury si podle odhadů OSN vyžádá nejméně miliardu dolarů, nějakých 700 tisíc civilistů je bez střechy nad hlavou a nutně potřebuje základní potraviny a léky. Takže se jaksi vnucuje obrázek spíš zmaru než triumfu. Lze to označit za vítězství? Víte, fotky z rozbombardovaného Mosulu mi nápadně připomínají fotografie Drážďan na konci druhé světové války. Možná někoho to srovnání pobouří, ale nemůžu si pomoci. A tehdy o osvobození nejen města, ale i o vítězství nad nacismem, nikdo nepochyboval. Když nyní Amnesty International viní útočící stranu, tedy iráckou armádu a Američany, snad až z válečných zločinů, koalice tvrdí, že se Amnesty chová „nezodpovědně“. Vcelku jim rozumím, i když… kdyby Mosul srovnali se zemí Rusové, to by bylo řevu!

Co se týče Bagdádího, jeho smrt podle panarabských médií potvrdil samotný Daeš. V podání převážně západní propagandy byl po četných amerických náletech sice mrtvým nebo alespoň těžce zraněným po většinu z uplynulých sedmi let, ale nyní se konečně zdá být mrtvým doopravdy. O jeho konci se spekulovalo už od počátku června, kdy s tím jako první přišla syrská státní televize, pak tuto informaci „prověřovali“ Rusové, při jejichž náletu na Rakká měl být zabit, pak smrt potvrdili Íránci, pak Iráčané a nyní tedy i Daeš. Jediným, kdo zatím mlčí, jsou Američané, protože jsou nejspíš „hodně rozladění“, že hlavu Daeši neuťali oni, ale Rusové. I po ztrátě Mosulu a blížícímu se pádu jejich „hlavního města“ v syrské Rakká ale Daeš dál v Sýrii a Iráku ovládá několik menších měst – namátkou Tal Afar, Havíji, Majadín, částečně Dejrizor – a k tomu i rozsáhlé oblasti na západě irácké sunnitské provincie Anbár. Má stále „prostor“, i když prý namísto bezmála 100 tisíc kilometrů čtverečních ovládá už jen asi 32 tisíc kilometrů, a to ještě většinu z těchto území tvoří poušť. A během pár dní asi oznámí jméno svého nového lídra a „pojede“ se dál, byť možná s menším počtem bojovníků, protože Bagdádího smrt určitě nějaký demoralizující dopad mít bude. Po ztrátě své „státnosti“ Daeš podle všeho přiloží větší důraz na gerilovou válku a teroristické útoky, možná se sloučí s jinými skupinami typu Al-Káidy. Nic nekončí, jen začíná nová etapa.

Utržil Donald J. Trump opravdu smrtelnou ránu, když byly zveřejněny informace o nadšené komunikaci jeho syna s ruskou právničkou slibující nějaké to „kompro“ na Hillary? Už byly zveřejněny důkazní dokumenty. V jaké pozici DJT asi teď bude? Že by „podepíšeš nám tuhle politiku, nebo jdeš od válu“?