Poslední pokusy Evropy přesvědčit Donalda Trumpa, aby nevyhlašoval obchodní válku a nerušil pracně uzavřenou dohodu o íránském jaderném programu, kterou před třemi lety uzavřel Barack Obama, skončily bez většího úspěchu. Francouzský prezident Emmanuel Macron a po něm vzápětí i německá kancléřka Angela Mertlová nedosáhli vůbec ničeho, snad jen s výjimkou ujištění, že se Trumpovi nelíbí nejen dohoda s Íránem, ale vlastně ani celá ta Evropská unie, která prý vznikla beztak jen proto, aby z USA „tahala“ nejrůznější obchodní výhody.

Evropa přitom vidí v Íránu zbaveném všech západních sankcí obrovský a slibný trh, stejně jako možnou diverzifikaci zdrojů zemního plynu. Německo, Francie a Británie dokonce vydaly společné prohlášení, podle něhož je uchování dohody nejlepší způsob, jak zabránit Íránu v získání jaderné zbraně. Macron kvůli tomu zkoušel ve Washingtonu propojit válku v Sýrii, íránský program balistických raket, jeho regionální politiku a jadernou smlouvu do jednoho nerozmotatelného klubka, o němž by se prý dalo znovu jednat, ale dostalo se mu jen něco „macho“ polibků a ostentativního ometání smítek ze saka… Merkelová pro změnu připustila, že smlouva s Íránem není ideální, a proto je třeba ji vnímat jen jako „první krok“, který výrazně zpomalil íránský jaderný program a vytvořil prostor pro vylepšení dohody. Je to prý „první kousek mozaiky, první cihla, na níž můžeme stavět.“ Jinými slovy, oba „lídři Evropy“ byli připraveni nátlaku Bílého domu ustoupit a kývnout na nejisté opětovné projednávání celé dohody, ale ani taková „kapitulace“ jim nebyla k ničemu.

Francouzský prezident, který došel pochopení až poté, co zatelefonoval prezidentu ruskému, má vysvětlení: Smlouva prý bude z americké strany zrušena z „domácích důvodů“, což ovšem není až tak přesné, neboť první cesta nově jmenovaného ministra zahraničí Mika Pompea vedla do Saúdské Arábie a Izraele, dvou hlavních protivníků Íránu na Blízkém východě, kteří mají současně i silný vliv na zahraniční politiku USA. A izraelský premiér Benjamin Netanjahu, který se všemožně snaží odvádět pozornost od pokračujícího zabíjení obyvatel pásma Gazy, při této příležitosti znovu – v zásadě tak totiž činí pravidelně už od roku 1993 -- ukázal staré a už dobře známé „důkazy“ o tom, že Írán vyvíjí jaderné zbraně, byť CIA i Mossad tvrdí opak. A co víc, experti zpochybňují i Netanjahuovo tvrzení, že předložené „důkazy“ opravdu získala izraelská tajná služba v Íránu, protože vše spíš nasvědčuje tomu, že Izrael prostě „hacknul“ Mezinárodní organizaci pro atomovou energii (MAAE) a získal z něj nějaké nové podrobnosti z íránských odpovědí, které zazněly na uzavřeném zasedání v prosinci 2015. Vše, co Netanjahu nově „odhalil“, je vedení MAAE známo a sama agentura to vše už také sama zveřejnila. MAAE nyní v reakci na Netanjahua oficiálně potvrdila, že Írán „před koncem roku 2003 opravdu prováděl pestrou škálu koordinovaných činností souvisejících s vývojem jaderných výbušných zařízení, a některé činnosti prováděl i krátce poté, ale posléze tyto aktivity nepokračovaly nad rámec proveditelnosti a vědeckých studií.“ Vedení MAAE proto potvrzuje, že „zvažování této otázky považuje za uzavřené“.

Americká agentura AP celé Netanjahuovo vystoupení označila za „jeden z nejbizarnějších okamžiků v globální politice poslední doby“, přičemž někteří američtí zastánci dohody s Íránem podotýkají, že „hlavním Netanjahuovým cílem bylo poskytnout Trumpovi falešný důvod k odstoupení od smlouvy, aniž by přitom musel politicky zaplatit. Místo toho nyní totiž Trump může argumentovat tím, že smlouvu zrušit musel, protože Írán „lhal“, jak neustále opakoval Netanjahu, bez ohledu na absenci skutečných důkazů.“ A funguje to – Washington se zprvu sice trochu zapletl ve formulacích, zda Írán „měl“ nebo „má“ jaderný program, ale Trump už v reakci na Netanjahuovu „narážku“ prohlásil, že to vše dokazuje, že má „stoprocentní pravdu“, když chce od smlouvy odstoupit…

Důkaz nespolehlivosti

Benjamin Netanjahu, premiér jediné jaderné mocnosti na Blízkém východě, už v roce 2002 v americkém Kongresu prohlásil: „Není vůbec žádných pochyb, že Saddám chce získat jaderné zbraně a pracuje na tom – o tom není žádných pochyb.“ Následovala americká agrese proti Iráku „opřená“ o podobnou „slajdšou“, kterou nyní předvedl Netanjahu, jen tehdy Colin Powell na diapozitivech dokládal existenci neexistujících iráckých zbraní hromadného ničení.