„Ukrajina je svrchovaný a nezávislý stát a ani Ukrajina, ani já jako ukrajinský prezident nikomu nedovolíme, aby nám z Východu nebo ze Západu něco diktoval,“ snažil se Petro Porošenko minulý týden kreslit vzdušné zámky před jednáním parlamentu. Poslanci totiž měli začít jednat o nové ústavě, jejíž návrh mimo jiné počítá s se samosprávou pro Donbas. Realitou ovšem je, že k přijetí nového statutu tlačí Porošenka nejen Angela Merkelová s Francoisem Hollandem, ale také náměstkyně ministra zahraničí USA a „matka Majdanu“ Victoria Nulandová; ta dokonce přijela osobně do Kyjeva a po jednání s Porošenkem a tamními politickými špičkami si byla předem „jistá“, že parlament decentralizaci Ukrajiny a samosprávu pro Donbas schválí. Zdůraznila zároveň, že tlak na oslabení mocenských pozic Kyjeva není žádný „handl“ s Ruskem výměnou za jeho pomoc při uzavření dohody o íránském jaderném programu, tedy že americký tlak na Kyjev je autentický. Určitý obrat západní politiky ostatně dokládá i pozvánka Rusku, aby se jako pozorovatel zúčastnilo největších manévrů NATO v Evropě za posledních deset let. A změnu potvrzuje i nový ukrajinský velvyslanec ve Washingtonu a donedávna šéf Porošenkovy kanceláře Valerij Čalyj, podle něhož Západ po Kyjevu chce, aby splnil minské dohody a to hned. Stejný názor přitom vyjadřuje i většina Ukrajinců, podle nichž lze konflikt v Donbasu řešit dohodami a tím pádem i mírově.   

Nicméně v parlamentu už jednání tak hladké nebylo, prezident (plné znění jeho projevu je ZDE) ke zvednutí rukou pro zvláštní status Donbasu nakonec v prvním čtení přesvědčil hlasovat jen čtyři ze šesti poslaneckých frakcí, zatímco odpůrci, včetně těch z řad vládní koalice, vsadili na zdůrazňování možných budoucích slepých uliček, Porošenkovy vlastizrady i na surrealistický nacionalismus při zpěvu hymny: 

Porošenko nečekal a v následném televizním projevu zkritizoval poslance, kteří návrh ústavy odmítli, přičemž se ponořil do patosu: „Veškerá světová diplomacie pomáhá slavným ukrajinským ozbrojeným silám držet obranu před nepřítelem na východních hranicích naší vlastenecké války za nezávislost. Držíme zbraně pevně v rukou a cítíme přitom podporu široké mezinárodní proukrajinské koalice, a tak nikomu uvnitř země nedovolím, aby tento svaz narušil a zbavil nás této výhody. Takový pokus se ale v týdnu, bohužel odehrál, a ač je to smutné, nestali se tak kdekoli, ale přímo ve zdech ukrajinské Nejvyšší rady.“

Skutečné zbraně nicméně na východní frontě znovu promluvily, což se odehrává vždy, kdy se blíží další koho rozhovorů v Minsku. To nynější je naplánováno na úterý 21. července a podle ukrajinských politologů prý obě strany konfliktu potřebovaly před jednáním „vytyčit mantinely“. Ukrajinská strana ze sobotní dělostřelecké palby na centrum Doněcka (za poslední týden 6 mrtvých a 11 zraněných civilistů) viní rebely, kteří podle ní ostřelovali vlastní město, aby vyprovokovali ukrajinskou armádu ke střelbě tamtéž (vysvětlení podle Radia Svoboda), OBSE ale potvrzuje, že se střílelo ze směru pozic ukrajinské armády, „luhanští“ pak i podle OBSE zahájili odsun těžké techniky od linie dotyku, ale Kyjev tomu nevěří…