V sobotu Netta Barzilai triumfovala v Eurovizi s písničkou Toy, Hračka. Ta skladba se někomu může dokonce i líbit, důležitější je, že se z ní okamžitě stalo politikum. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu nechal okamžitě zveřejnit krátký šot, na němž naznačuje vítězný „slepičí tanec“, a mnozí izraelští politici -- s poukazem na pravidlo, že se další ročník písničkové soutěže koná v zemi vítěze – zvolali cosi jako „do Jeruzaléma nemíří jen americké velvyslanectví, ale i Eurovize“…

Jeruzalém je aktuálně opravdu ve fóru. Kromě Eurovize a amerického velvyslanectví se do něj totiž stěhují také ambasády Guatemaly a Paraguaye. Jak přitom připomíná Richard Silverstein, Jeruzalém je jedním z nejpodivnějších měst na světě. V biblických „Davidových časech“ to bylo malé městečko obydlené Jebusejci, kteří byli posléze vyvražděni. Dnes je to symbol náboženské nenávisti a konfliktu. „Nechme stranou všechny ty turistické slogany i izraelské tvrzení, že je to „hlavní město Izraele, věčné a nedělitelné“. Všechno to jen zastírá, čím Jeruzalém ve skutečnosti je. Městem, o nějž během tisíce let bojovaly spousty armád v zastoupení spousty náboženství a národů. Je možné, že kvůli němu bylo prolito více krve než kvůli jakémukoli jinému městu v dějinách světa. A dnes je to město naplněné nenávistí, s extremisty okamžitě připravenými zabíjet ty „druhé“. Je to město rozdělené, jako žádné jiné na světě. Upřímně, nejsem si jistý, jestli za to všechno stojí.“      

Dva dny po triumfu v Eurovizi prožil Izrael svůj další „triumf“ – stěhování velvyslanectví USA. Donald Trump Jeruzalém za jediné hlavní město Izraele označil už loni v prosinci, čímž jménem USA ukončil jeho rozdělení mezi Izrael a Palestinu a vizi palestinského státu tak vlastně „ukončil“. Nyní oslovil slavnostní hosty na ceremoniálu v těžce obleženém městě prostřednictvím videa. „Dnes pokračujeme v tomto uznávání a otevíráme své velvyslanectví na historické a posvátné půdě Jeruzaléma, a otevíráme ji s předstihem mnoha, mnoha let,“ prohlásil s tím, že USA dál usilují o „dosažení trvalé mírové dohody“. Pokud měl na mysli možnou mírovou dohodu mezi Izraelem a Palestinci, nemohla být jeho slova více „mimo“. Dohoda už dávno možná není, ani teoreticky.

A co víc, necelých sedm desítek kilometrů od noblesní oslavy, kterou chránily tisíce policistů, izraelská armáda střílela do neozbrojených palestinských demonstrantů a jen během onoho jednoho dne jich zabila nejméně 57 a dalších 2700 jich zranila. Je to nejkrvavější den od izraelských náletů na pásmo Gazy v roce 2014. Další oběti si vyžádal i následný nálet na pásmo Gazy a tamní „teroristy“. „V Gaze beztak pomalu umíráme,“ shrnul pocity mnohých obyvatel zablokovaného pásma jeden z organizátorů protestů. „Je proto lepší zemřít u hraničního plotu při pokusu se osvobodit…“

Benjamin Netanjahu v přítomnosti Ivanky Trumpové a jejího zetě Jareda Kushnera vychválil izraelskou armádu, ty „odvážné vojáky chránící hranici, zatímco tady promlouváme“. „Zapamatujte si tento den, slavný den, dnes se píší dějiny,“ dodal.