Usmiřovací proces, který razí Rusko v Sýrii, už zcela jistě ušetřil životy bezpočtu civilistů, vojáků a koneckonců i džihádistů, uchoval bojové kapacity syrské armády a pomohl Damašku ovládnout rozsáhlé oblasti syrského území. V některých případech vrátil bývalé džihádisty do řad syrské armády a v poslední době – přinejmenším prozatím – odložil ofenzívu proti provincii Idlíb, do níž byli džihádisté z mnoha syrských regionů v rámci dohod o příměří pravidelně sváženi. Takový postup sice nezaručuje žádné triumfální fanfáry z „vítězství nad terorismem“, ale v Sýrii funguje. A došel až k americké základně Al Tanf.

První známkou byla dohoda s Rusy a odsun Pentagonem podporované a vycvičené džihádistické Brigády mučedníků Karjatajnu (s asi pěti tisíci civilisty) z přilehlého uprchlického tábora Rukbán do oblasti pod tureckou „správou“ na severu provincie Aleppo. Následně se zástupci Damašku setkali s kmenovými stařešiny z Rukbánu a výsledkem je utváření seznamu zájemců, kteří se z Rukbánu chtějí „usmířit“ s režimem. Příští týden by ruská vojenská policie měla do Rukbánu doprovodit konvoj s humanitární pomocí OSN.

Ačkoli americká strana s „vylidňováním“ uprchlického tábora u Al Tanfu podle všeho souhlasí, realitou je, že syrská armáda dál decimuje zbývající oddíly Daeše na nedaleké sopečné planině Al Sáfá, což značí, že americké jednotky v Al Tanfu brzy zůstanou bez džihádistů, které by ovládaly, stejně jako těch, proti nimž by bojovaly. Čili, „válka proti Daeši“, dosavadní záminka k americké ilegální vojenské přítomnosti v Sýrii, přinejmenším pro Al Tanf ztratí jakékoli opodstatnění. Byť v praxi důvod k neplnění dohod s Ruskem o odsunu samozřejmě zůstává – Al Tanf totiž efektivně blokuje dálnici mezi Damaškem, Bagdádem a Teheránem…

Ačkoli Donald Trump naposledy v létě avízoval, že americké jednotky – nejlépe do října – ze Sýrie odejdou, jeho bezpečnostní poradce John Bolton na konci září oznámil, že v Sýrii zůstanou, „dokud neodejde Írán“, což je podle amerických politologů „zásadní změna“, neboť Washington „ustupuje od současných protiteroristických operací k misi zaměřené více ne geopolitické manévrování a proxy války“. Některé think-tanky rovnou navrhují, aby americké jednotky zůstaly v Sýrii natrvalo, protože by „blokovaly volnost íránského pohybu a přístup ke komunikačním linkám, které by spojily západní Irák s Libanonem“.