Zatím poslední z četných cest izraelského premiéra Benjamina Netanjahua do Moskvy měla na počátku března zřejmě jediné téma: postěžovat si Putinovi na rostoucí vliv Íránu v Sýrii. „Jednou z věcí, které nás (s Ruskem) spojují, je společný boj proti radikálnímu islámskému terorismu,“ prohlásil Netanjahu v Kremlu. „Za poslední rok bylo v boji proti radikálnímu sunnitskému terorismu vedenému Islámským státem a Al Kajdou dosaženo významného pokroku a Rusko k němu přispělo významně. Samozřejmě, nechceme, aby byl sunnitský islámský terorismus vystřídán šíitským islámským terorismem vedeným Íránem.“

U Putina s tím ale Netanjahu nepochodil. Ruský prezident, který se připravuje na blížící se „historickou“ návštěvu íránského prezidenta Hasana Róháního, izraelského premiéra poměrně břitce vyzval k návratu do reality s tím, že věci, o kterých mluví, se odehrávaly v pátém století před naším letopočtem, ale dnes prý „žijeme v jiném světě“ a právě o něm je třeba jednat.

Nedal se ale ani Netanjahu, a tak izraelské letectvo zaútočilo na syrské území, a to až u Palmyry, a to prý na konvoj, který měl převážet zbraně pro Hizballáh ve vzdáleném Libanonu.

Izrael až u Palmyry

Izrael až dosud žádné své nálety na syrském území nekomentoval, nicméně tentokrát syrská protivzdušná armáda proti izraelským letounům odpálila rakety a Izrael proti zbytku jedné z nich aktivoval svůj protivzdušný systém Arrow. Odpálení syrských raket S200 proti úročícím izraelským letadlům je zásadní novinkou. „Asadova sebedůvěra roste,“ shrnul pro Al Monitor nejmenovaly izraelský vojenský zdroj. „Už nebojuje o život, jeho režim je stabilnější a je jasné, že tu zůstane. Za této situace chce změnit pravidla hry, která se utvořila v uplynulých letech. Chce zavřít okno, jímž podle něj Izrael opakovaně útočil na syrské území. To je hlavní důvod, proč rakety odpálil.“

Nebylo to sice poprvé, kdy syrská armáda reagovala, ale při všech předchozích izraelských úderech se Rusko dívalo stranou. Nyní si ale ruské ministerstvo zahraničí povolalo izraelského velvyslance v Moskvě, shodou okolností pouhý den poté, co předal Putinovi pověřovací listiny. Na jedné straně tím podle všeho chtělo ukázat židovskému státu svou nespokojenost s překročením „červené čáry“, současně tím ale symbolicky ujistilo své regionální spojence – Sýrii, Írán a Hizballáh – o neměnnosti své dosavadní politiky. Tím spíš, že podle Sýrie bylo odpálení raket na izraelská letadla odsouhlaseno Moskvou a mimo jiné prý značí i konec americké hegemonie na Blízkém východě. Podle Damašku Izrael svými nálety v oblasti Palmyry fakticky škodí nepřátelům Daeše, čímž teroristům pomáhá, a Hizballáh takovému výkladu přizvukuje.