"Destrukci spravedlnosti (jak to označil Erik Tabery v Respektu) odsoudila i Unie státních zastupitelů osobitým způsobem vyvrácením údajného judikátu, na který se Klaus odvolal. Usvědčen ze lži Klaus už jen verbuje své věrné nohsledy, aby nejhorší amnestii Evropy a světa bagatelizovali. Dokonce srovnávají Havlovu amnestii a Klausovou. Zatímco Havel propouštěl odsouzené podle komunistických pravidel (a mnoho z těchto kriminalit bylo jen v totalitních trestních řádech), Klaus amnestoval ty, kteří byli odsouzeni v jiných podmínkách a stíháni za zcela jiné, mnohdy miliardové delikty", píše ve svém blogu na iDnes Rudolf Mládek.

Dodnes jsem se vyhýbal srovnávání Havlovy a Klausovy amnestie. Za prvé nemám rád amnestie jako takové, jsou nesystémovým zasahováním do justice a jsou podle mně oprávněné jen velmi vzácně a za stejně vzácně nastávajících podmínek. Za druhé nemám rád porovnávání dvou našich prezidentů. Každý z nich má v naší moderní historii své místo a hodnotit by je měla historie, ne davy fanoušků a davy oponentů a už vůbec ne krvelační "komentátoři" na internetových fórech.

U tohoto článku pana Mládka ale udělám výjimku. Nevím, zda je to neznalost, ztráta paměti, nebo úmysl, ale autor se dopouští stejného omylu jako spousta dalších komentátorů.

Není pravda, že "Havel propouštěl odsouzené podle komunistických pravidel". To udělal jako jeden ze svých posledních aktů před jmenováním Čalfovy vlády a svou vlastní rezignací poslední komunistický prezident Gustav Husák amnestií ze dne 8. prosince 1989:

---