Tomáš Krystlík: ČSR nikdy mezi deset nejvyspělejších států světa nepatřila

26.04.2017 0:00

Nepravdivý výrok o hospodářské vyspělosti meziválečné republiky opakuje dodnes kde kdo, neprotestují proti němu ani vrcholní politici KSČM, ba ani ministr Daniel Herman.

Tomáš Krystlík: ČSR nikdy mezi deset nejvyspělejších států světa nepatřila
Foto: Youtube.com
Popisek: Česko-německý spisovatel a žurnalista Tomáš Krystlík, autor množství článků a esejí, zaměřených na otázky československých dějin, česko-německých vztahů a vysídlení německého obyvatelstva ze Sudet po druhé světové válce
reklama

Nepravdivý výrok o hospodářské vyspělosti meziválečné republiky opakuje dodnes kde kdo, neprotestují proti němu ani vrcholní politici KSČM, ba ani ministr Daniel Herman.

Mýtem je, že prvorepubliková ČSR patřila mezi deset nejvyspělejších států světa. Nepatřila, v národním důchodu na hlavu byla na 17. místě, před ní byly západoevropské a skandinávské země, dokonce i poražené Německo a Rakousko s výjimkou Itálie a Finska.

V roce 1932 byla ČSR úrovní cen vůbec nejdražším státem světa. Byly-li ceny v českých zemích v roce 1913, přepočtené na zlato rovny 100, pak koncem roku 1932 v ČSR byly 102, zatímco v USA 92, ve Francii 80, v Belgii 74, v Japonsku 67. Za určitý obnos vztažený ke zlatu bylo v ČSR ke koupi méně zboží než v zahraničí. Domácí výroba byla drahá vlivem kursu koruny i nedostatečnou technickou úrovní výroby, což podlamovalo export. O technologické vyspělosti ČSR svědčí, že v roce 1937 tvořil podíl strojírenských výrobků v československém exportu pouhá 3 %; dovoz stejné komodity jej značně převyšoval.

V relativní rovině pak platy a mzdy v Německu a v Rakousku v druhé polovině 20. let byly vyšší než v ČSR, v Německu cca 1,5 až 2,2krát, při cenových relacích: kilogram chleba stál v ČSR 2 Kč, v Německu v přepočtu 3,10 Kč; kilo brambor 70 haléřů v ČSR, v Německu 51 haléřů; kilogram cukru byl v ČSR k mání za 6,30, v Německu za 4,57 Kč. Nájemné za srovnatelný byt bylo v ČSR vyšší než v Německu, taktéž ceny elektřiny a plynu.

Vyspělost státu se posuzuje také podle neekonomických kritérií. Podíl negramotných obyvatel v československém státě klesl ze 7,39 % v roce 1921 na 4,06 % v roce 1930, v Podkarpatské Rusi za stejné období z 50,16 na 30,88 %. Kojenecká úmrtnost klesala, v roce 1936 činila 123,54 (počet úmrtí dětí do jednoho roku na tisíc narozených), kdežto v sousedním Německu a Rakousku byla již o dva roky dříve 66, resp. 80. Horší byla v Evropě jen v Bulharsku, Polsku, Maďarsku, Rumunsku a Lotyšsku. V roce 1932 bylo v ČSR na tisíc obyvatel 25,1 posluchačů rozhlasu, v Rakousku 69,9, v Německu 61,6, v Maďarsku 37,2.

Osm desetiletí po zániku první republiky by se konečně mohlo přestat o ní lhát.

Tomáš Krystlík

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama
autor: PV
reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Petr Dufek:  Poslední měsíc silného maloobchodu

10:21 Petr Dufek: Poslední měsíc silného maloobchodu

Únor byl posledním před-koronavirovým měsícem a nepřinesl žádná velká překvapení nejenom na straně …