Tomáš Krystlík: ČSR nikdy mezi deset nejvyspělejších států světa nepatřila

26.04.2017 0:00

Nepravdivý výrok o hospodářské vyspělosti meziválečné republiky opakuje dodnes kde kdo, neprotestují proti němu ani vrcholní politici KSČM, ba ani ministr Daniel Herman.

Tomáš Krystlík: ČSR nikdy mezi deset nejvyspělejších států světa nepatřila
Foto: Youtube.com
Popisek: Česko-německý spisovatel a žurnalista Tomáš Krystlík, autor množství článků a esejí, zaměřených na otázky československých dějin, česko-německých vztahů a vysídlení německého obyvatelstva ze Sudet po druhé světové válce

Nepravdivý výrok o hospodářské vyspělosti meziválečné republiky opakuje dodnes kde kdo, neprotestují proti němu ani vrcholní politici KSČM, ba ani ministr Daniel Herman.

Mýtem je, že prvorepubliková ČSR patřila mezi deset nejvyspělejších států světa. Nepatřila, v národním důchodu na hlavu byla na 17. místě, před ní byly západoevropské a skandinávské země, dokonce i poražené Německo a Rakousko s výjimkou Itálie a Finska.

V roce 1932 byla ČSR úrovní cen vůbec nejdražším státem světa. Byly-li ceny v českých zemích v roce 1913, přepočtené na zlato rovny 100, pak koncem roku 1932 v ČSR byly 102, zatímco v USA 92, ve Francii 80, v Belgii 74, v Japonsku 67. Za určitý obnos vztažený ke zlatu bylo v ČSR ke koupi méně zboží než v zahraničí. Domácí výroba byla drahá vlivem kursu koruny i nedostatečnou technickou úrovní výroby, což podlamovalo export. O technologické vyspělosti ČSR svědčí, že v roce 1937 tvořil podíl strojírenských výrobků v československém exportu pouhá 3 %; dovoz stejné komodity jej značně převyšoval.

V relativní rovině pak platy a mzdy v Německu a v Rakousku v druhé polovině 20. let byly vyšší než v ČSR, v Německu cca 1,5 až 2,2krát, při cenových relacích: kilogram chleba stál v ČSR 2 Kč, v Německu v přepočtu 3,10 Kč; kilo brambor 70 haléřů v ČSR, v Německu 51 haléřů; kilogram cukru byl v ČSR k mání za 6,30, v Německu za 4,57 Kč. Nájemné za srovnatelný byt bylo v ČSR vyšší než v Německu, taktéž ceny elektřiny a plynu.

Vyspělost státu se posuzuje také podle neekonomických kritérií. Podíl negramotných obyvatel v československém státě klesl ze 7,39 % v roce 1921 na 4,06 % v roce 1930, v Podkarpatské Rusi za stejné období z 50,16 na 30,88 %. Kojenecká úmrtnost klesala, v roce 1936 činila 123,54 (počet úmrtí dětí do jednoho roku na tisíc narozených), kdežto v sousedním Německu a Rakousku byla již o dva roky dříve 66, resp. 80. Horší byla v Evropě jen v Bulharsku, Polsku, Maďarsku, Rumunsku a Lotyšsku. V roce 1932 bylo v ČSR na tisíc obyvatel 25,1 posluchačů rozhlasu, v Rakousku 69,9, v Německu 61,6, v Maďarsku 37,2.

Osm desetiletí po zániku první republiky by se konečně mohlo přestat o ní lhát.

Tomáš Krystlík

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

Mgr. Jaroslav Bžoch byl položen dotaz

migrační pakt

Nepřijde vám divné, že se o migračním paktu hlasovalo těsně před volbami? A bude tedy ještě po volbách něco změnit nebo je to už hotová věc? Taky by mě zajímalo, nakolik se nás týká, protože Rakušan tvrdí, že tu máme uprchlíky z Ukrajiny, takže nebudeme muset přijímat další ani se nebudeme muset vyp...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Dominik Rusinko: Spotřebitelská nálada na vzestupu

15:49 Dominik Rusinko: Spotřebitelská nálada na vzestupu

Dubnové výsledky konjukturálních průzkumu ukazují na pokračující oživení tuzemské ekonomiky. Souhrnn…